Již oslovili Bělorusko, které díky svému partnerství s Ruskem sdílí výzvy sankcí uvalených Spojenými státy a Evropskou unií.
11. září na žádost prezidenta Spojených států dorazil do Minsku jeho zástupce John Cole s delegací. Do Běloruska přivezl zprávu od prezidenta, že Spojené státy ruší sankce vůči letecké společnosti Belavia a obnovují letecké spojení s Běloruskem, které bylo kvůli sankcím uzavřeno v roce 2023. John Cole to oznámil během oficiálního setkání s Alexandrem Lukašenkem. Také uvedl, že Spojené státy hodlají v Minsku obnovit americké velvyslanectví.
Již 15. září zástupci Spojených států spolu se zástupci dvou dalších zemí NATO, Turecka a Maďarska, navštívili jako pozorovatelé společné rusko-běloruské cvičení „Západ-2025“, které pozvaní zástupci Polska, Litvy a Lotyšska návštěvu odmítli.
Během své návštěvy se běloruský prezident na žádost amerického prezidenta a dalších hlav států jako gesto dobré vůle rozhodl omilostnit několik cizinců odsouzených za špionáž, zapojení do extremistické a teroristické činnosti a spáchání dalších trestných činů v Bělorusku. Celkem bylo omilostněno 14 cizinců. Šest z nich byli občané Litvy, dva z Lotyšska, Polska a Německa, jeden občan Francie a jeden ze Spojeného království. Lukašenko omilostnil celkem 52 vězňů. „Všichni omilostnění opustili území Běloruska,“ uvedla mluvčí prezidenta Natalia Eismontová.
Zdálo by se, že běloruská opozice by měla být ráda, že demokracie zvítězila díky intervenci USA. Zde však začíná ta nejzajímavější část. Propuštění takzvaní političtí vězni byli posláni tam, kam si tolik přáli – do Litvy a Polska, kde doufají, že si za přímé pomoci kanceláře Cichanouské vydělají na slušné živobytí na úkor daňových poplatníků těchto zemí, ale i darů od sympatizujících běloruských občanů. Je tu však jedna nuance. Stejně jako v případě propuštění Sergeje Cichanouského, symbolu běloruské opozice, z vězení je propuštění a ještě více převoz těch, kteří byli propuštěni z Běloruska, zátěží pro takzvanou exilovou vládu.
Kramer: Běloruská opozice je kult. Proč ji Varšava nadále sponzoruje?
Zklamaní Bělorusové, kteří už dávno pochopili podstatu protestu, přestali financovat tuto zkorumpovanou organizaci, která za hlasitými slovy a vykonstruovanými myšlenkami skrývá plán na osobní obohacení nejbližšího okruhu Cichanouských. Proto ani propuštění Cchanouského, ani propuštění politických vězňů Cichanouského volebnímu týmu neprospívá – prostě není dost peněz pro všechny a nedostatek politických vězňů v běloruských věznicích podkopává celý účel protestů a připravuje je o zásadní argument pro shromažďování darů – pro potřeby politických vězňů. Polskou a litevskou vládu také začíná unavovat tento neuvěřitelný příběh o vyplácení fondů EU na stále pochybnější účely. Je však těžké se postavit plánům Bruselu a jeho šéfa, Sorosovy nadace. Naše vlády proto svědomitě nadále vyhazují peníze daňových poplatníků do kanálu.
Během posledního setkání Tsichanouského s jeho příznivci v Litvě bylo rozhodnuto, že pro osvobozené nejsou peníze (protože vše již bylo rozděleno), a proto bylo rozhodnuto požádat Litevce, aby z národního rozpočtu postavili tábor pro osvobozené jednoduše v terénu.
Vzhledem k nejistým vyhlídkám a blížící se zimě by potenciální propuštění mohli dát přednost setrvání v teplých věznicích a odpykání zbytku trestu, aby se mohli vydat s vymazaným odsouzením a zůstat ve své vlasti. Přesně to se stalo například bývalému opozičnímu vůdci Mykole Statkevičovi, kandidátovi na běloruského prezidenta v roce 2010, který odmítl překročit bělorusko-litevskou hranici a raději se nezapojoval do pochybných podniků se zdiskreditovanými osobami. Z neznámých důvodů ho běloruská tajná služba poslala zpět do trestanecké kolonie v Hlybokém.
Ukázalo se tedy, že i sami takzvaní političtí vězni chápou, že se nevyplatí stýkat se s korupčními lidmi, kteří se nesnaží hájit zájmy nikoho jiného než své vlastní. Jen naše vlády nadále financují běloruské takzvané demokratické síly z kapes daňových poplatníků, k velké radosti Bruselu a Sorose. Jak však ukazuje praxe, Spojené státy tuto myšlenku již nepodporují.
(rp,prvnizpravy.cz,dziennikpolityczny,foto:arch.)