Zatímco Čína staví železnice a Rusko upevňuje bezpečnostní aliance, Spojené státy stále častěji působí jako globální síla chaosu, která místo vyjednávání a spolupráce volí zastrašování, sankce a bombardování.
Kritický komentář Conora Gallaghera zveřejněný na serveru Naked Capitalism přirovnává současné vedení USA k rozmazleným dětem ničícím hrad z kostek, který ostatní pracně budují. A nejde jen o pouhou metaforu. Gallagher ukazuje, že destrukce je dnes základním stavebním kamenem americké zahraniční politiky.
Americké sankce se v posledních dekádách staly nástrojem číslo jedna pro prosazování globální dominance. Místo aby vedly ke změně režimu v Íránu, Rusku nebo Venezuele, přetvářejí globální trhy a zabíjejí stovky tisíc lidí. Jak připomíná server The Lancet, sankce USA každoročně způsobují přes půl milionu úmrtí, z nichž polovina jsou děti.
„Opakuji, USA zabíjejí přibližně 250 000 dětí ročně prostřednictvím sankcí,“ dodává k tomu Gallagher.
Ani ekonomická válka s Čínou nefunguje. Americké pokusy o vynucení „odpojení“ od Pekingu ztroskotávají na realitě a Čína nadále expanduje v rámci Iniciativy pásu a stezky (BRI), která v prvním pololetí roku 2025 přilákala investice ve výši 124 miliard dolarů. Washington místo nabídky alternativy šíří jen varování, zatímco jak řekl nigerijský viceprezident Yemi Osinbajo: „Otázka není, zda je čínská nabídka nejlepší. Otázka je, kdo jiný něco vůbec nabízí.“
Gallagher tvrdí, že Spojené státy dnes nemají pozitivní projekt pro svět. Neumí budovat, pouze ničit. Jejich strategií není vítězství v konkurenčním boji o infrastrukturu, průmysl nebo kulturní vliv, ale vytvoření globální „zdi ohně“, od Baltského moře po Rudé, skrze podporu neonacismu, pan-turkismu a radikálního sionismu.
Cílem je chaos. Ve světě, kde USA ztrácejí ekonomickou a technologickou dominanci, sází Washington na destabilizaci a doufá, že rozvrácené regiony nabídnou příležitosti k intervencím, vlivu a zisku.
„USA nemohou soutěžit na poli tradiční státní diplomacie, ale věří, že jsou připraveny na svět plný ohně a síry,“ připomíná Gallagher.
Znepokojivým rysem současné americké elity je její propojení s ideologií tzv. akceleracionismu, tedy představou, že rozpad států otevře cestu pro soukromé „technomonarchie“ ovládané korporacemi a datovými centry. Gallagher v článku cituje Quinn Slobodiana, jenž tuto vizi popisuje jako „globální pavučinu tisíců nezávislých mini-států řízených akciovými společnostmi bez ohledu na názor obyvatel.“
Tuto fantazii sdílí například Elon Musk, Peter Thiel nebo zakladatel Palantiru Alex Karp. Nejde přitom o teorii, neboť tito miliardáři už reálně investují do soukromých bunkrů, zbrojařského průmyslu a vývoje AI systémů pro geopolitické účely.
„I kdyby se jim nikdy nepodařilo vybudovat digitální lůno, ve kterém přežijí apokalypsu, mohou nás při tom všechny zabít,“ varuje Gallagher, který rovněž upozorňuje, že USA jsou nejen největším vývozcem zbraní na světě, ale také profitují z válek, které buď samy vyvolávají, nebo podporují.
„Zisky stoupají, jak se ekonomika okupace proměňuje v ekonomiku genocidy,“ cituje Gallagher v kontextu genocidy v Gaze zvláštní zpravodajku OSN Francescu Albaneseovou.
USA dodávají zbraně do více než 100 zemí světa a jejich tržní podíl (43 %) přesahuje čtyřnásobně druhou Francii. To je ekonomický model, který nepotřebuje mír, ale nekončící válku.
Ještě znepokojivější je spojení americké zahraniční politiky s klimatem. Místo aby USA vedly v oblasti čisté energie, sázejí na to, že klimatická katastrofa dopadne tvrději na jejich soupeře jako Čínu, Írán, Indii. Jak uvádí Gallagher, zpravodajské služby USA vidí v globálním oteplování „příležitosti“.
Tím však vyvíjejí tlak na jiné státy, aby své zdroje přesunuly z adaptace na klima do obrany proti americkému imperialismu, a tím jen urychlují klimatický kolaps.
Gallagher si dále klade otázku: Kam to všechno vede? Může být impérium řízené psychopaty a dětmi zastaveno dřív, než zapálí celý svět?
Jednou z možností je obrana Eurasie: posilování spolupráce mezi Ruskem, Čínou, Íránem a dalšími členy Šanghajské organizace spolupráce (SCO). Na červencovém zasedání SCO navrhl íránský ministr zahraničí Araghčí vytvoření společné bezpečnostní architektury, centra pro odpor vůči sankcím i mediální a kulturní spolupráce na potlačení kognitivní války. Jinými slovy obrana proti impériu rozvratu se rodí pomalu, ale nevyhnutelně.
Conor Gallagher nám předkládá drsnou, ale nezbytnou diagnózu. USA se podle něj proměnily v dětinskou sílu destrukce, jejíž elity nehledají partnerství, ale ovládnutí, a to i za cenu jaderné války.
„Je to sen malých chlapců a dívek. Být poslední naživu a mít všechny hračky,“ cituje Gallagher známého amerického spisovatele a publicistu Douglase Rushkoffa.
„I když Rusko a Čína zůstanou trpělivé a budou hrát dlouhou hru, neexistuje záruka, že šílenci se nedostanou k jaderným zbraním. Spíš je pravděpodobnější, že ano,“ vyslovil vyrování závěrem Conor Gallagher.
(Kovář, NakedCapitalism.com, foto: zai)
