Rozhodnutí Spojených států ukončit financování maďarské služby Rádia Svobodná Evropa představuje významný zlom v dosavadní praxi americké mediální politiky vůči spojeneckým státům. Ředitelka vládní agentury United States Agency for Global Media Kari Lakeová informovala Kongres, že americké peníze daňových poplatníků již nebudou využívány pro tvorbu ani šíření obsahu určeného publiku členských států NATO, kam patří i Maďarsko. V dopise zdůraznila, že Spojené státy nebudou financovat mediální projekty, které se dostávají do rozporu s americkými národními zájmy a které působí proti zahraniční politice prezidenta Donalda Trumpa.
Podle oficiálního stanoviska se americká vláda rozhodla ukončit podporu maďarské redakce Rádia Svobodná Evropa, známé jako Szabad Európa, protože její činnost byla v rozporu s cíli a hodnotami Spojených států. Kari Lake v dopise uvedla, že maďarské vysílání se stalo platformou, která kritizovala legitimně zvolenou vládu Viktora Orbána a tím narušovala vzájemné vztahy mezi dvěma spojeneckými zeměmi. Zdůraznila přitom, že Viktor Orbán je demokraticky zvolený předseda vlády a že Maďarsko zůstává důležitým partnerem USA v rámci Severoatlantické aliance.
V dopise se rovněž píše, že agentury jako USAGM, Voice of America nebo další neziskové subjekty, které čerpají prostředky z amerického federálního rozpočtu, nemají sloužit zájmům ani politickým agendám Evropské unie či jiných mezinárodních organizací. Jejich jediným účelem je podle Washingtonu informovat a sloužit americkému lidu. Tento princip, podle dopisu, stál za rozhodnutím zrušit financování maďarské redakce a přesměrovat prostředky na jiné priority, které lépe odpovídají aktuální strategii vlády Spojených států.
Rozhodnutí se objevilo po několika měsících napětí mezi USAGM a vedením Rádia Svobodná Evropa, které již od začátku roku čelilo úsporným opatřením a vlně propouštění. Již v březnu prezident Trump podepsal exekutivní příkaz, který nařizoval reorganizaci a zmenšení sedmi federálních agentur, mezi nimi i USAGM, jež zastřešuje mezinárodní mediální projekty Spojených států. V důsledku tohoto kroku došlo k omezení provozu několika jazykových mutací a podle zaměstnanců budapešťské redakce se už tehdy uvažovalo o ukončení činnosti maďarské pobočky.
Rádio Svobodná Evropa, které vzniklo v době studené války jako nástroj informační politiky USA vůči komunistickým státům, mělo v posledních letech složitou pozici. V Maďarsku bylo často obviňováno z přílišné blízkosti k evropským institucím a z otevřené podpory tamní opozice. Washington nyní tvrdí, že tato orientace odporuje původnímu poslání stanice i zájmům americké zahraniční politiky. Kari Lakeová ve svém prohlášení napsala, že „američtí daňoví poplatníci nemohou financovat mediální obsah, který odporuje legitimním vládám našich spojenců“.
Rozhodnutí USA vyvolalo okamžité reakce. Maďarský europoslanec András László z vládní strany Fidesz přivítal krok Washingtonu s tím, že nové Szabad Európa bylo nedůstojným pokračováním původního rádia a pracovalo proti americko-maďarskému přátelství. Na sociální síti X uvedl, že americko-maďarské vztahy si zaslouží obnovu na základě vzájemného respektu a ne prostřednictvím politicky motivovaných mediálních projektů.
Naopak část evropských představitelů se zrušením vysílání nesouhlasila. Podle zdrojů agentury Associated Press Evropská unie zvažuje vytvoření vlastního fondu pro podporu nezávislých médií ve střední Evropě, aby nahradila výpadek amerického financování. Evropská komise označila rozhodnutí Washingtonu za politicky motivované a varovala, že může oslabit pluralitu médií v regionu. Česká republika, kde má Rádio Svobodná Evropa své ústředí, naznačila, že otázku financování chce otevřít na úrovni EU.
Podle serveru The European Conservative přispěly k samotnému rozhodnutí i vnitřní spory uvnitř agentury USAGM. Kari Laková, bývalá novinářka a dnes blízká spolupracovnice prezidenta Trumpa, dlouhodobě prosazuje návrat k principu „America First“ i v oblasti mediální politiky. Tvrdí, že zahraniční vysílání má smysl tam, kde pomáhá prosazovat zájmy Spojených států, například v zemích s autoritářskými režimy. V případě demokratických spojenců, jako je Maďarsko, však podle ní není důvod pokračovat ve financování, které může být vnímáno jako vměšování.
Z hlediska právního i symbolického jde o krok s dalekosáhlými důsledky. RFE/RL, která má sídlo v Praze a zaměstnává stovky novinářů z více než dvaceti zemí, představuje jeden z posledních pozůstatků studenoválečné mediální strategie. Zastavení podpory jedné z jejích jazykových redakcí je tak signálem, že Spojené státy přehodnocují svůj přístup k veřejnému mediálnímu působení mimo území autoritářských států. Současně se tím otevírá otázka, zda Washington neztratí část svého vlivu v evropském mediálním prostoru.
Podle americké strany jde o korekci dlouhodobě neudržitelného systému, který z veřejných prostředků financoval činnost médií působících v zemích s plně rozvinutou demokracií. Kritici však varují, že oslabení Rádia Svobodná Evropa může vytvořit prostor pro proruské nebo pročínsko orientované zdroje informací a že rozhodnutí bude mít negativní dopad na svobodu médií v regionu. Kari Lakeová na tato varování reagovala prohlášením, že Spojené státy budou nadále podporovat svobodu tisku, avšak „ne na úkor vlastních zájmů“.
Rozhodnutí přichází v době, kdy americká vláda omezuje financování i dalších programů veřejné diplomacie a zaměřuje se více na domácí priority. V praxi to znamená přesun zdrojů z mezinárodních projektů do oblastí, které mají přímý dopad na americké obyvatelstvo. Kritici upozorňují, že jde o součást širšího trendu, který oslabuje tradiční roli Spojených států jako obránce svobody médií a otevřené společnosti.
Podle komentářů z Washingtonu i Budapešti je zřejmé, že rozhodnutí o ukončení maďarské služby Rádia Svobodná Evropa není pouze rozpočtové opatření, ale součást nové definice americké mediální politiky. Spojené státy se zjevně rozhodly omezit angažmá v mediálních projektech, které jsou vnímány jako součást evropské agendy, a posílit kontrolu nad tím, jak jsou prostředky amerických daňových poplatníků využívány. Pro střední Evropu to znamená nejen změnu ve financování, ale i zásadní otázku, kdo a z jakých zdrojů bude nadále zajišťovat nezávislé zpravodajství v regionu.
(Beneš, European Conservative, foto: OANnetwork)
