Motivem jeho činnosti nebyly peníze, i když dostával malé částky za poskytnuté informace, ale osobní přesvědčení, píše na blogu Pravda.sk Roman Laml.
Morozov byl zatčen 3. ledna 2024 a odsouzen byl 18. června 2024, což je přibližně za 5 měsíců. Z tohoto pohledu je zajímavé, že náš ruský špion, bývalý plukovník Pavel Bučka byl zatčen v březnu 2022, ale případ stále není dořešen. (https://sita.sk/plukovnik-bucka-ma-byt-stihany-ve-vazbe-je-obvineny-ze-spionaze-pro-rusko/). Před rokem byla publikována zpráva, že policie pokračuje v jeho stíhání a od té doby je to všechno, co je veřejně dostupné. Takže je oprávněná otázka, proč to trvá tak dlouho.
Druhou zajímavostí tohoto případu je to, že Morozov působil i jako předseda redakční rady časopisu „Mezinárodní vztahy“, který vydává český Ústav mezinárodních vztahů, patřící pod Ministerstvo zahraničních věcí ČR. (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-redakcni-rade-casopisu-ministerstva-zahranici-sefoval-rusky-spion-254251). Samotný ústav k tomu vydal stanovisko, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „Není v možnostech akademické instituce suplovat tajné služby, navíc jiného státu.“ (https://www.iir.cz/vyjadreni-ke-kauze-morozov). To je do velké míry pravda, jelikož ale Morozov působil i na území České republiky jde i o kompetenci BIS. Její ředitel Koudelka, který patří mezi nejhlasitější pronásledovatele ruských špionů ale najednou mlčí a s odvahou pštrosa s hlavou v písku se tváří že nic, i když mu přímo pod nosem působil skutečný ruský špion a ne jen nějaký fantomový přenašeč ricinu. (http://mepoforum.sk/staty-regiony/europa/staty-eu-plus/vysehradska-4/ceska-republika/ricinova-afera-jako-medialny-gyc-roman-laml/).
Morozov byl zatčen 3. ledna 2024 a odsouzen byl 18. června 2024, což je přibližně za 5 měsíců. Z tohoto pohledu je zajímavé, že náš ruský špion, bývalý plukovník Pavel Bučka byl zatčen v březnu 2022, ale případ stále není dořešen. (https://sita.sk/plukovnik-bucka-ma-byt-stihany-ve-vazbe-je-obvineny-ze-spionaze-pro-rusko/). Před rokem byla publikována zpráva, že policie pokračuje v jeho stíhání a od té doby je to všechno, co je veřejně dostupné. Takže je oprávněná otázka, proč to trvá tak dlouho.
Druhou zajímavostí tohoto případu je to, že Morozov působil i jako předseda redakční rady časopisu „Mezinárodní vztahy“, který vydává český Ústav mezinárodních vztahů, patřící pod Ministerstvo zahraničních věcí ČR. (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-kauzy-redakcni-rade-casopisu-ministerstva-zahranici-sefoval-rusky-spion-254251). Samotný ústav k tomu vydal stanovisko, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „Není v možnostech akademické instituce suplovat tajné služby, navíc jiného státu.“ (https://www.iir.cz/vyjadreni-ke-kauze-morozov). To je do velké míry pravda, jelikož ale Morozov působil i na území České republiky jde i o kompetenci BIS. Její ředitel Koudelka, který patří mezi nejhlasitější pronásledovatele ruských špionů ale najednou mlčí a s odvahou pštrosa s hlavou v písku se tváří že nic, i když mu přímo pod nosem působil skutečný ruský špion a ne jen nějaký fantomový přenašeč ricinu. (http://mepoforum.sk/staty-regiony/europa/staty-eu-plus/vysehradska-4/ceska-republika/ricinova-afera-jako-medialny-gyc-roman-laml/).
Podobným verbálním bojovníkem je i ministr zahraničních věcí Lipavský, který zahájil vlastní prověřování celého případu. (https://cnn.iprima.cz/rusky-spion-vedl-redakcni-radu-casopisu-ministerstva-zahranici-na-vec-se-podiva-lipavsky-440380). Dá se předpokládat, že toto vyšetřování bude stejné jako celé jeho působení ve funkci ministra, zbytečná ztráta času.
Opětovně se ukazuje, že mediální hlasitost a skutečná schopnost jsou dvě rozdílné kategorie a často ta první, nahrazuje tu druhou…
Opětovně se ukazuje, že mediální hlasitost a skutečná schopnost jsou dvě rozdílné kategorie a často ta první, nahrazuje tu druhou…
(rp,prvnizpravy.cz,blog,foto:arch.)
