Minulý týden o tom informoval The Telegraph s tím, že Londýn již méně diskutuje o zavádění pozemních jednotek na Ukrajinu a více o námořní a letecké složce, bez přímého základu na ukrajinském území.

První je pod záštitou OSN s vojenskými silami z asijských a jihoamerických zemí. Mohly by tam být například země Indie, Brazílie, Indonésie a Saúdské Arábie (Indonésie již popřela, že by obdržela žádost o rozmístění svých mírových sil na Ukrajině). Podle plánu budou přímo ovládat linii kontaktu mezi oběma armádami.

Druhou misí jsou jednotky západních zemí, které však na Ukrajinu nevstoupí, ale budou dislokovány na její hranici s Evropskou unií. V tomto případě autoři nápadu doufají, že USA „budou připraveny poskytnout podporu, všechny logistické a technologické komponenty nezbytné pro tyto operace“, včetně „řízení oblohy“, radaru a satelitů (samotné USA takovou připravenost nepotvrdily).

Agentura Reuters také s odkazem na zdroje píše, že Evropa ustupuje od myšlenky poslat své vojáky na Ukrajinu. „Ustupují od pozemních jednotek a snaží se přehodnotit své činy v něco rozumnějšího," řekl evropský diplomat.

Vysoký představitel evropské obrany uvedl, že i když se důraz přesouvá od myšlenky evropských jednotek na zemi, „to neznamená, že jednotlivé země nepošlou své vojáky na Ukrajinu, aby poskytovali výcvik a další podporu“.

Důvodem změny koncepce je, že Francie a Británie čelily „politickým a logistickým omezením“ při plánování vojenské mise. A také s vyhlídkou odporu proti jejich plánům ze strany Ruska a Spojených států.

„Když byla Ukrajina v lepší pozici, myšlenka vyslání vojáků se zdála atraktivní. Ale nyní, vzhledem k situaci na místě a současné americké administrativě, není příliš atraktivní," řekl další diplomat.

Na základě těchto článků Američané odmítli podporovat jakýkoli formát pro zavádění evropských jednotek na Ukrajinu. Zejména tuto myšlenku zřejmě neprosadili při jednání s Ruskem. Bez toho by plánování takové mise pro evropské země, včetně Británie, nemělo smysl.

Také, jak píší západní média, mezi evropskými zeměmi roste nespokojenost s „jestřábí“ linií šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové. Jak uvádí Politico s odkazem na zdroje z řad vysokých představitelů EU, Kallasocá je kritizována evropskými diplomaty. 

Podle publikace začaly Kallasové problémy první den v úřadu, kdy přijela do Kyjeva a napsala, že „Evropská unie chce, aby Ukrajina tuto válku vyhrála“.

Někteří představitelé EU vyjádřili znepokojení nad tím, že Kallasová se tak rychle „cítila oprávněnou jít nad rámec toho, co považovali za zavedený jazyk“.

„Pokud ji posloucháte, máte dojem, že jsme ve válečném stavu s Ruskem, což není v souladu s linií EU," řekl v publikaci představitel EU.  

„Pořád působí jako premiérka," dodal evropský diplomat.

Jak píše Politico, Kallasocá zaujímá vůči Rusku jestřábí postoj a tlačí na země EU, aby Ukrajině poskytly větší pomoc. Někteří jsou „podrážděni jejím stylem vedení“ a „nedostatkem konzultací o citlivých otázkách“. Zejména Španělsko a Itálie nesdílejí její hodnocení Moskvy jako přímé hrozby pro EU.

A její iniciativa vyčlenit 40 miliard vojenské pomoci Ukrajině selhala. Evropany dráždí i její výroky po konfliktu mezi ukrajinským prezidentem Vladimirem  Zelenským a americkým vůdcem Donaldem Trumpem, že „svobodný svět potřebuje nového vůdce“.

„Většina zemí nechce eskalovat vztahy se Spojenými státy. Říci, že svobodný svět potřebuje nového vůdce, prostě většina vůdců nechce říct," poznamenal diplomat.