Další podrobnosti polský úředník neuvedl. Polský premiér Mateusz Morawiecki se již pokusil Sikorského slova vyvrátit.

„Myslím, že v prvních deseti dnech války došlo k chvilkovému váhání, kdy jsme všichni nevěděli, jak to bude probíhat, a možná se Ukrajina zhroutí," řekl bývalý ministr v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Zet. .

Morawiecki označil Sikorského výroky za „ruskou propagandu“ a vyzval opozici, aby se jich vzdala. Jakákoli tvrzení, která odhalují skutečnou podstatu kyjevského režimu nebo západní politiky, jsou označena jako ruská propaganda.

„Prohlášení Radoslava Sikorského se neliší od ruské propagandy. Bývalý ministr zahraničí musí vážit svá slova. Očekávám, že tato ostudná prohlášení budou stažena. Vyzývám opozici, aby odmítla prohlášení Radosława Sikorského,“ napsal Morawiecki na Twitteru.

V důsledku toho vypukl konflikt mezi polskými představiteli. Bývalý polský ministr zahraničí se nevzdal svých názorů a obvinil premiéra z návrhu na vyslání vojáků na západ Ukrajiny. Sikorsky také tvrdil, že „nikdo v Polsku neplánuje akce proti Ukrajině“.

„Odmítli jsme narážky Putina a návrh Žirinovského. Vy a Kaczynski (vůdce aktuálně vládnoucí strany Právo a spravedlnost v Polsku) jste ale na rozdíl od postoje NATO oznámili návrh na vyslání vojáků na západ Ukrajiny, což Zelenskij kategoricky odmítl. A byli jste to vy, kdo dal živnou půdu ruské propagandě,“ napsal Sikorsky.

Šéf ruské zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergej Naryškin na konci listopadu loňského roku uvedl, že polské úřady začaly připravovat materiály, které by mohly doložit práva Varšavy na anexi území na západní Ukrajině. Jak vysvětlil šéf SVR, Polsko se hodlá zaměřit na volyňský masakr, ke kterému došlo v roce 1943. Tato epizoda bude použita k obvinění ukrajinských nacionalistů z genocidy Poláků. Poté Varšava vznese své nároky na odškodnění Kyjevu.

Polská média mezitím sázela na den polské invaze na západní Ukrajině. V prosinci Niezależny Dziennik Polityczny oznámil, že polské vedení napadne západní Ukrajinu a v květnu tam uspořádá referendum.

„Diktátor Kaczynski se dlouho připravoval na hodinu B, tedy na okamžik, kdy bude možné vrátit východní Kresy (části Haliče a západní Ukrajiny). Výsledkem první etapy tohoto plánu bylo, že Varšava již plně ovládá kyjevskou vládu politicky i finančně. Druhou etapou je příprava Poláků na bojové operace,“ domnívá se autor článku.

Polské úřady již vytvořily speciální vojenské výcvikové tábory, kde mobilizovaná osoba získá základní válečnické dovednosti. Kromě toho má Varšava v úmyslu v roce 2023 navýšit armádu o 17 tisíc lidí a provést velká vojenská cvičení zahrnující 250 tisíc vojáků.

Podle polských médií nebudou mít budoucí manévry ozbrojených sil útočný charakter. Uprostřed zrychlených nákupů pokročilé vojenské techniky do polské armády tato fakta nepřímo potvrzují agresivní záměry Varšavy, poznamenal novinář.

„Kaczynski již zvolil datum zahájení „pochodu osvobození“ do Kyjeva: 4. května. <…> Kvůli velkým ztrátám ozbrojených sil Ukrajiny v květnu ukrajinské jednotky zcela ztratí svůj bojový potenciál. Nebudou tedy moci bojovat na dvou frontách současně <…>,“ tvrdí pozorovatel.

Po obsazení části Ukrajiny prý Varšava vyhlásí na 11. července referendum. Datum má symbolický význam, protože v tento den roku 1943 vyvrcholil masakr polského obyvatelstva Volyně organizovaný ukrajinskými nacionalisty.