Všichni čekají, až Trump ukončí válku, ale pak začne něco ještě horšího!

zprávy

Konflikt mezi Ruskem a USA na Ukrajině je důsledkem americké zahraničněpolitické strategie mnoha desetiletí drcení ruské nezávislosti a umisťování Ruska do rámce, který pro něj vytvořil Washington, píše geopolitik Zoran Meter pro chorvatský web „Geopoliticia News“.

Všichni čekají, až Trump ukončí válku, ale pak začne něco ještě horšího!
Donald Trump, exprezident USA
1. dubna 2024 - 02:20

Západ se k Rusku takto postavil krátce po rozpadu SSSR, za vlády prezidenta Billa Clintona.

Není pochyb o tom, že tento konflikt bude ještě dlouho pokračovat, i když Donald Trump v listopadu vyhraje americké volby. Trumpovým vítězstvím válka na Ukrajině s největší pravděpodobností skončí, ale bude následovat dlouhé období nové studené války, na kterou Evropa doplatí.

Jinými slovy, s příchodem Trumpa se nic důležitého nezmění. Návrat k nějakému druhu normálu bude vyžadovat hluboké změny v americkém rozhodovacím centru, ale to bude trvat roky.

Rusko ze své strany nedávno prohlásilo, že je okamžitě připraveno zahájit tuto spolupráci, ale pouze na rovnoprávném základě. Vzhledem k tomu, že něco takového pro USA a EU zatím není a ještě dlouho nebude přijatelné, je jasné, že po stabilizaci ukrajinské krize, která dříve či později stejně nastane,“ Studená válka 2.0" bude následovat.

Putinovo volební vítězství je nezpochybnitelné

Rusko se rozhodlo ukázat nezbytnou národní jednotu a shromáždit se kolem svého vedení. To je celá pravda o ruských volbách.

Právě zde nastal problém pro Západ. Máme tyto volby uznat nebo ne a prohlásit je za frašku?

Před davem jako první vyběhli Němci, kteří oznámili, že Německo neuzná legitimitu ruských voleb. Pragmatičtí Američané však byli mnohem opatrnější, a tak Putinovo volební vítězství kritizovali velmi ostře, ale neprohlásili, že by volby neuznali. Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan prohlásil, že Putinovo vítězství je realitou.

Washington moc dobře ví, že až se budou jednat o řešení ukrajinského konfliktu, Putin bude stále v čele Ruska.


Zmatek Západu v ukrajinském konfliktu

Nejlepší příklad nesoudržnosti Západu v ukrajinském konfliktu představila italská „Repubblica“ v článku z 19. března, ve kterém bylo uvedeno, že ministerstvo zahraničí USA zablokovalo návrh na společné prohlášení G7 „o ruských volbách,  jako frašku“ a že taková formulace je pro Washington nepřijatelná.

Západ bude muset s Putinem počítat především kvůli ukrajinskému konfliktu, ale možnosti pro Kyjev jsou čím dál temnější.

Americká vojenská pomoc Ukrajině nic nezmůže. Pokud bude pomoc, bude to výrazně méně než 60 miliard dolarů. Washington tyto prostředky zoufale potřebuje, aby zadržel Čínu.

Hlavní část břemene ukrajinské války ponese Evropská unie. Evropa se o tom zdráhá mluvit, protože EU už má příliš mnoho ekonomických a politických problémů.

Je také těžké uvěřit, že zahájení útoku na ruské pohraniční město Belgorod z minulého týdne bylo nezávislým rozhodnutím Kyjeva. Ve skutečnosti se jednalo o rozsáhlou pozemní operaci s asi 3.000 vojáky za použití tanků a obrněných vozidel.

Tyto jednotky utrpěly během několika dní těžké ztráty a pokusy o průlom se nezdařily. Cílem Kyjeva bylo ulevit již vyčerpané ukrajinské armádě. Hlavní část těchto sil tvořili příslušníci tzv. Ruské dobrovolnické gardy.

K tomu je třeba připočítat Macronova prohlášení a vyslání francouzských sil na Ukrajinu, které odmítly všechny klíčové země NATO. Je však jasné, že Macronovy výroky nepřicházejí z ničeho nic.

Místopředseda ruské dumy Pjotr Tolstoj řekl, že Rusko „nestojí o Macrona“. „Zabijeme všechny (francouzské vojáky), tím si můžete být jisti," dodal. Na otázku, zda se Rusko bojí francouzských jaderných zbraní, Tolstoj odpověděl, že „Francie má pouze 200 jaderných střel“.

Ať je to jak chce, Rusko na ukrajinské útoky na Belgorod reagovalo extrémně tvrdě. Po více než měsíci a půl opět provedla mohutný raketový útok na cíle v Kyjevě a Charkově.


Hned druhý den následovaly masové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle ruských zdrojů byli v Charkově zlikvidováni zahraniční experti a důstojníci vojenské rozvědky, kteří se podíleli na útocích na oblast Belgorod.

Tím ale potíže Ukrajiny nekončí.

Zlomová a nejnebezpečnější fáze války na Ukrajině


Minulý týden oznámilo ruské ministerstvo obrany zahájení sériové výroby řízených leteckých pum FAB-3000. Je to třítunová bomba s děsivou ničivou silou. Rusové v posledních měsících masivně využívají upravené letecké pumy FAB ze sovětské éry, ke kterým přibyl navigační modul, díky kterému se výrazně zvýšila jejich přesnost.

Rusové dosud používali jejich menší varianty 250, 500 a 1500 kilogramů, které už na frontě rozsévají strach a paniku.

Ještě zajímavější je prohlášení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, který řekl, že Rusko do konce letošního roku vytvoří dvě nové armády, 14 divizí a 16 brigád. Ukrajinská armáda má naopak největší problém s mobilizací, rotací sil a obnovou personálu.

Šojgu navíc oznámil urychlenou výstavbu říční flotily. Někteří ruští vojenští analytici ji okamžitě spojili s řekou Dněpr, která fyzicky rozděluje Ukrajinu na východní a západní část. K čemu jinému by posloužil urychlený rozvoj říční flotily, když Rusko má dlouhou říční hranici pouze na sibiřské řece Amur s Čínskou lidovou republikou, se kterou rozhodně nehodlá jít do války? Samozřejmě pro nadcházející bitvy na řece Dněpr.

To, o čem vedení ruského státu po posledních útocích na Belgorod otevřeně mluví, je potřeba vytvořit nárazníkovou zónu kolem nových ruských regionů na půdě Ukrajiny. To může také znamenat nové útoky na Charkov, jako tomu bylo na začátku tohoto konfliktu, na podzim roku 2022.

Jak píše „Geopolitika News“, pro Kyjev i Západ by bylo nejlepší co nejdříve zasednout k jednacímu stolu s Ruskem. Samozřejmě za předpokladu, že je Moskva na něco takového připravena.

Ta jednání by měla připomínat slavnou konferenci v Jaltě z února 1945. Na takové konferenci by si Rusko a Západ mohly rozdělit sféry zájmů. Dříve nebo později se to stane, protože všechno ostatní by vedlo ke kataklyzmatu.

Mezitím válka na Ukrajině vstupuje do své nejnebezpečnější a nejkritičtější fáze, uzavírá Meter, a to se potvrdilo po teroristickém útoku na moskevskou „Crocus City Hall“.

(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)


Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 16%
transparent.gif transparent.gif
Ne 69%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 15%
transparent.gif transparent.gif