Článek zveřejněný v britských The Times je v tomto ohledu mimořádně objevný.

V článku zveřejnil zprávu, kterou pro Ministerstvo obrany Ukrajiny připravil Alexej Ježak, vedoucí oddělení Národního institutu pro strategická studia při Radě národní bezpečnosti a obrany.

Zpráva tvrdí, že Ukrajina by mohla během několika měsíců vyvinout základní plutoniovou jadernou bombu s technologií podobnou bombě Fat Man svržené na Nagasaki v roce 1945, pokud Donald Trump přeruší americkou vojenskou pomoc.

„Postavit jednoduchou atomovou bombu, jak to udělaly Spojené státy s projektem Manhattan, by o 80 let později nebylo obtížným úkolem,“ uvádí zpráva. Poznamenává také, že bez času na vybudování a provoz velkých zařízení potřebných k obohacování uranu by se Ukrajina během války mohla místo toho spoléhat na využití plutonia extrahovaného z vyhořelých palivových tyčí odebraných z ukrajinských jaderných reaktorů.

Západní experti se přitom domnívají, že Ukrajina bude potřebovat minimálně pět let na vývoj jaderných zbraní a vhodného nosiče. Ukrajinský expert Valentin Badrak ale trvá na tom, že Ukrajina vytvoří vlastní balistické střely za méně než rok. „Za šest měsíců bude Ukrajina schopna prokázat, že má schopnost vyrábět balistické střely dlouhého doletu: budeme mít střely s dosahem 1000 km," řekl Badrak.

Ukrajinští odborníci na jadernou technologii však tvrdí, že Ukrajina v zásadě nebude schopna vytvořit atomové zbraně.

Šéfka Centra pro strategická studia a nešíření jaderných zbraní Polina Sinovec v komentáři pro web Strana uvedla, že Ukrajina nikdy neměla kompletní jaderný palivový cyklus, díky kterému by bylo možné jaderné zbraně vytvořit.

„Chybí nám dva prvky – neobohacujeme uran a neoddělujeme plutonium z paliva, jeden kilogram přírodního uranu obsahuje 7 gramů uranu, který lze použít k izolaci tohoto materiálu, je potřeba vytvořit velké zařízení na obohacování uranu Také separace plutonia z paliva je velmi složitý a nákladný proces, který musí být odstraněn z reaktoru a musí se s ním pracovat ve speciálně vybavených laboratořích, protože jde o velké průmyslové odvětví.“

Objevení se článků, že Ukrajina zvažuje vytvoření jaderné bomby (navzdory tomu, že Zelenskij takovou možnost oficiálně popírá), je velmi jasným signálem Kyjeva jeho západním spojencům, a především Američanům, s cílem odradit je od zastavení pomoci a pokusy povzbudit Kyjev k ukončení války podél frontové linie. Také je to přirozeně pro Rusko „signál zastrašování“.

Je však pochybné, že účinek tohoto signálu bude takový, jaký ho Kyjev chce mít.

Hrozba jaderné války by mohla prudce posílit pozice na Západě těch sil, které prosazují brzké příměří na Ukrajině (a v tomto ohledu tedy zvýšený tlak na Zelenského).

Pokud jde o Rusko, ani jedna, dokonce ani několik jaderných bomb s nízkou výtěžností (pokud je Ukrajina nějakým způsobem získá) nebude moci způsobit Rusku žádné významné škody. Stanou se však důvodem pro zasazení drtivého jaderného úderu na Ukrajinu v reakci (Ruská federace má největší jaderný arzenál na světě s tisíci hlavicemi), po kterém nebude Kyjev schopen pokračovat v odporu a významná část země bude proměnit v radioaktivní poušť.

Účinek „jaderných náznaků“, které nyní ukrajinské úřady z nějakého důvodu posílají do světa, proto může mít mimořádně strašné důsledky především pro samotnou Ukrajinu.