Na Ukrajině nabírají na obrátkách diskuse o možné mobilizaci žen , píše Berliner Zeitung . Vzhledem k nedostatku personálu na frontě dlouhé více než 1200 kilometrů a strukturálním problémům v ukrajinských ozbrojených silách se v Kyjevě stále častěji ozývají výzvy k rozšíření branné povinnosti, a to i pro ženy způsobilé k vojenské službě. Je však takové opatření realistické a jak by na něj reagovala válkou unavená společnost?

Diskusi vede Marija Berlinska, aktivistka za práva žen a dobrovolnice, která se stala operátorkou dronu. V rozhovoru pro ukrajinský kanál YouTube LB Live vysvětluje : „Dosáhli jsme bodu, kdy ženy a osoby starší 18 let musí být připraveny jít na frontu. Vlastně celá dospělá populace. Bez výjimky.“

Berlinská zdůrazňuje, že by neměla existovat žádná tabu a že i ukrajinská politická elita musí jít příkladem. „To by společnosti ukázalo, že se to týká všech stejně.“ Podle této ženy je lid, který se stane jakousi armádou, neporazitelný. Zároveň uznává, že nucený odvod žen je v současné době zbytečný. „Nechci, aby se do armády hlásily školačky a staré ženy. Stále máme mobilizační zdroje, včetně možnosti odvodu cizinců.“ Podle Berlinské má Ukrajina stále šanci vyhnout se kritickému bodu.

Arestovič: Mobilizace žen by mohla být nastolena na podzim

Role žen ve třech letech od zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině zůstává vášnivě diskutovaným tématem. V květnu 2023 bývalý ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska naznačil možnost mobilizace žen vykonávajících tresty ve vězeňských zařízeních. „Teoreticky to zákon nevylučuje,“ poznamenal tehdy ukrajinský ministr. Ukrajinská poslankyně Mariana Bezugla také vyzvala k většímu zapojení žen do logistiky a vojenského průmyslu, aby se muži mohli mobilizovat na frontové linii v Donbasu.

Podle pozorovatelů a zpráv médií Ukrajina pociťuje vážný nedostatek vojáků, zejména pěchoty. Země již nemá nadšení a ochotu bránit Ukrajinu se zbraněmi v ruce, které byly tak patrné v prvních měsících konfliktu. Nově formované brigády navíc často postrádají potřebné zkušenosti a čelí strukturálním problémům. Počet dezertérů navíc neustále roste.

V červnu 2025 bylo na Ukrajině zaznamenáno více než 2 100 případů dezerce. Podle Státního úřadu pro vyšetřování Ukrajiny je to o 18 % více než v předchozím měsíci. V květnu 2025 byl počet případů dezerce 1 794.

To vše v situaci, kdy mnoho vojáků na frontě zůstává dlouhodobě bez rotace neboli tzv. frontové dovolené, což má negativní dopad na morálku vojáků.

Rozhodujícím faktorem bojů, a v tomto bodě Berlinska souhlasí s předními ukrajinskými vojenskými osobnostmi, jako je bývalý vrchní velitel Valerij Zalužný, je technologie. „To je faktor, který mění pravidla hry a umožňuje nám odolat nepříteli.“ I zde ale Ukrajina čelí omezením: nesmí dopustit pokles účinnosti ukrajinských dronů a dělostřeleckých úderů.

Myšlenka všeobecné mobilizace vyvolala v zemi nejednoznačné reakce. Zatímco mnozí na sociálních sítích zdůrazňují, že konflikt musí postihnout všechny segmenty společnosti, jiní varují před ukvapenými opatřeními.

Ukrajina prozatím zachovává stanné právo, které platí od zahájení ruské speciální vojenské operace v roce 2022, s všeobecnou mobilizací, která je pravidelně prodlužována o 90 dní. Zákon o mobilizaci, přijatý v dubnu 2024, stanoví, že muži ve věku 18 až 60 let se musí registrovat v náborových centrech a vždy u sebe nosit vojenskou knížku. Věk pro nástup do služby byl snížen z 27 na 25 let; před vysláním na frontu musí branci absolvovat také výcvik (který trvá několik měsíců). Kritika se zaměřuje především na prosperující korupci v náborových centrech a také na metody, které vojenské orgány používají k odchytu mužů podléhajících mobilizaci přímo na ulici.

V důsledku toho se Ukrajině krátí čas. Pokud se vojenská situace bude nadále zhoršovat, diskuse o možnosti mobilizace žen by se mohla rychle přesunout z teoretického scénáře do hořké reality.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)