V další fázi jednání budou muset strany předložit svá memoranda o tom, jak vidí konec války, ale internet na nadcházející setkání reaguje nejednoznačně. 

„Trump projevuje mimořádnou trpělivost, zatímco Putin s Ukrajinou otálí,“ píše portál Axios. 

Podle publikace americký vůdce opakovaně měnil svůj postoj k Ukrajině, „aby se zalíbil Putinovi, ačkoli na oplátku dostal jen málo“.

Trumpovi kritici tvrdí, že si s ním někdo hraje a že Putin nemá v úmyslu uzavřít mír tím, že by ho vodil za nos. Úředníci Bílého domu ale agentuře Axios sdělili, že stále věří, že je Putin ochoten podniknout hmatatelné kroky směrem k dohodě.

Zároveň mezi Trumpem a evropskými lídry panuje jasný rozkol v otázce tlaku, respektive trpělivosti s Putinem. Trumpův souhlas po telefonátu s Putinem zmátl spojence, kteří se s ním konferenčního hovoru zúčastnili.

Ve svých jednáních s Putinem používal cukr, sliby o zmírnění sankcí a zlepšení ekonomických vazeb – a velmi málo biče, domnívá se Axios.

List The Times po dvouhodinovém telefonátu mezi Trumpem a Putinem tento týden píše, že „mír mezi Ruskem a Ukrajinou se zjevně nijak nepřiblížil“.

„V podmínkách, kdy americký prezident nespěchá s vyvíjením tlaku na kremelského vůdce, s tímto zvláštním Trumpovým uznáním se Putin cítí jako vítěz – jak v ideologickém sporu, tak na bojišti. Nepodepíše mír – pouze akt kapitulace Ukrajiny,“ domnívá se publikace.

David Ignatius, sloupkař Washington Post, píše:

„Výsledek jednání o Ukrajině je křišťálově jasný. Rusko, agresor, odmítá přestat bojovat, dokud nedosáhne toho, co chce. A Trump, neúspěšný mírotvorce, zatím Putinovi dovolil, aby mu to procházelo. Pokud Trump nakonec své hrozby nesplní, bude smířen s tím, co by mohlo být nejničivějším selháním jeho prezidentství.“

Je třeba poznamenat, že na Západě i na Ukrajině se v nedávné minulosti ozývají výzvy k Trumpovu prudkému zpřísnění tlaku na Ruskou federaci, pokud podmínky pro ukončení nepřátelských akcí, které Moskva v memorandu předložila, budou Ukrajina a Západ považovat za neproveditelné.

Někteří pozorovatelé si jsou jisti, že Trump nemá v úmyslu na Putina vyvíjet žádný tlak, protože pro něj je úkol normalizace vztahů s Ruskou federací důležitější než to, co by se mohlo stát Ukrajině, a důležitější než ukončení války.

Zároveň, jak jsme psali dříve, má Trump i objektivní omezení pro použití tvrdých opatření vůči Moskvě v podobě například dlouho diskutovaných 500% sekundárních cel pro kupující ruské ropy a dalšího exportního zboží.

• Za prvé by bylo nutné zavést sekundární cla ve výši 500 % pro největší odběratele ruské ropy – Čínu a Indii.

Připomeňme si, že USA si „nemohly dovolit“ 146procentní cla vůči Číně a nedávno se s Pekingem dohodly na jejich výrazném snížení, což prohlásily za velký úspěch. A je nepravděpodobné, že by všechny tyto dohody byly zničeny kvůli Ukrajině. Stejně jako „mlácení hrnců“ s Indií. 

• Za druhé, Moskva by mohla 500% sekundární cla vnímat jako vyhlášení války, což by vedlo k hrozbě přímého střetu mezi Ruskem a Spojenými státy s vyhlídkou na jaderný konflikt. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv to před týdnem přímo naznačil.

Hrozby by samozřejmě mohly být považovány za bluf, ale riziko, že se o bluf nejedná, očividně stále není nulové. A pokud se i Biden všemi možnými způsoby vyhýbal přiblížení se k hranici, za níž se riziko mnohonásobně zvyšuje, co pak můžeme říci o Trumpovi, který téměř každý den opakuje „tohle není moje válka“ a mluví o obrovských vyhlídkách na spolupráci USA s Ruskem.