Zelenskij cestoval do moldavské Bulboaca, která hostila více než čtyři desítky hlav států, aby požádal o „bezpečnostní záruky“, ale zdá se, že žádné nedostal.

Přítomní podle tradice  zaťatě vyjadřovali solidaritu s Ukrajinou, ale jednota jaksi nefungovala. Jak před summitem, tak během samotného setkání vyjádřili lídři různé názory na stále spornější otázku: Jaké bezpečnostní záruky by mohla západní aliance poskytnout Kyjevu, aby zajistila, že se Rusko nikdy nevrátí na Ukrajinu, pokud by bylo vytlačeno?

Zejména francouzský prezident Emmanuel Macron 31. května vyzval spojence, aby dali Kyjevu „hmatatelné a spolehlivé“ bezpečnostní záruky – toto prohlášení znamenalo změnu v postoji Francie. Hned druhý den však německý kancléř Olaf Scholz odmítl sdělit jakékoli podrobnosti o výše uvedených zárukách. „Tento problém bude pravděpodobně vyřešen po skončení nepřátelských akcí,“ řekl.

A Vladimir Zelenskij přispěl k tomuto evropskému rozporu. Na summitu předložil dva požadavky: „jasné pozvání“ ke vstupu do NATO – a další téma, na kterém mezi spojenci neexistuje shoda, „bezpečnostní záruky na cestě ke členství v alianci“. Ukrajina potřebuje obojí, řekl Zelenskij.

Rozdíly v pozicích ilustrují potíže, které Evropany čekají kvůli tomu, že nepřátelství pokračuje a Západ se snaží udržet jednotu v konfrontaci s Ruskem. V tuto chvíli zůstává hlavním tématem diskuzí na setkáních evropských lídrů jednota, zdůrazňuje publikace.

„Ukázali jsme, že jsme rodina, silná a semknutá rodina evropských národů, kteří společně jednají, aby byl kontinent silnější, jednotnější a mírumilovnější,“ shrnula moldavská prezidentka Maia Sanduová.

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX