Ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij čelí nejtemnějšímu období od počátku války. Podle amerického vojenského experta a bývalého podplukovníka Daniela Davise „hraje Zelenskij vabank a spoléhá se na zázrak“, zatímco ukrajinská armáda „každým dnem ztrácí více než tisíc mužů a stačí poslední rána k úplnému zhroucení obrany“, uvedl server China.com.
Morálka na nule: „Pro koho umíráme?“
Na předních liniích v Donbasu je situace katastrofální. Vojáci ve svých zákopech ryjí do stěn nápisy jako „427. den“ a „Pro koho vlastně umíráme?“. Tyto zprávy potvrzují hlubokou demoralizaci jednotek.
Podle zpráv z Pentagonu disponuje Ukrajina méně než 250 000 bojeschopnými vojáky, zatímco Rusko má na frontě více než 700 000 dobře vycvičených a vyzbrojených mužů. Ve srovnání s počátkem konfliktu se poměr sil dramaticky otočil. Zatímco Zelenskij tvrdil, že Ukrajina má 1 milion vojáků, realita je podle informací zveřejněných na serveru China.com zcela jiná.
Ukrajinská 157. mechanizovaná brigáda, nasazená u Pokrovska, čelí nejen slabému výcviku, ale také časté dezerci. Jednotka přišla během několika měsíců o třetinu svého personálu kvůli zraněním, ztrátám i útěkům.
Krize už není jen na bojišti. Útoky na vojenské objekty na vlastním území, například v Dnipru či Oděse, podle zpravodajských služeb provedli samotní ukrajinští vojáci, kteří odmítají se znovu zapojit do bojů. Údajně nejméně tři brigády projevily formu „pasivní vzpoury“, kdy sice vojáci zůstávají na pozicích, ale odmítají plnit rozkazy k útoku.
Podle analýzy publikované na serveru Libcom.org se dezerce v Ukrajině stává masovým jevem. Jen v prvních čtyřech měsících roku 2025 překročil počet dezertérů 50 000, což je v průměru přes 400 denně.
Zelenskij ztrácí podporu i mezi vojenskými veliteli. Současný hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj byl ostře zkritizován bývalým velitelem Azovského praporu Bohdanem Krotevyčem, který ho obvinil z nekompetence a vydávání nebezpečných rozkazů. Podle něj „Syrskyj není schopen vést armádu ve válce tohoto rozsahu“, uvedl list The Guardian.
Někdejší generál Valerij Zalužnyj nedávno podle agentury Reuters prohlásil, že Ukrajina už nemůže doufat v obnovení hranic z roku 1991 a že je třeba realisticky připravit zemi na dlouhodobý konflikt.
Evropská unie a USA nejsou schopny udržet podporu v dosavadním rozsahu. Trumpova administrativa pozastavila vojenskou pomoc, zatímco evropské země (Německo, Francie, Itálie) snižují své dodávky. Například Německo snížilo rozpočet na vojenskou pomoc Ukrajině o 40 %, Francie zdržuje dodávky samohybných houfnic a Itálie odmítá poskytnout i starou munici, uvedl Financial Times.
Zelenskij podle čínských a ruských analytiků připravuje dva krizové scénáře: přesun vlády do Lvova a tajné vyjednávání s Kremlem. Neochota přiznat vojenské neúspěchy a realitu však může z Ukrajiny učinit krvavou oběť geopolitických zájmů.
Zelenskij doufá v poslední zázrak, ale jak připomíná Daniel Davis, „žádné zázraky se na bojišti nekonají“.