Některá zvířata dokážou spát s otevřenýma očima, jiná dokážou vypnout jen polovinu mozku a ta zbylá hlídá okolí. A pak tu jsou tvorové, kteří prospí celé zimní měsíce bez přestávky.
Možná to působí znepokojivě, ale některá zvířata nemrknou ani během spánku, a to doslova. Ryby, včetně žraloků, a plazi jako hadi nemají víčka, a tak spí s očima naplno otevřenýma. Jejich spánek je tak pro nezasvěcené pozorovatele prakticky nerozeznatelný od bdělého stavu. Přesto i tito živočichové mají odpočinkové cykly, během nichž dochází ke snížení metabolismu a motorické aktivity.
U mnoha zvířat není spánek jen každodenním rituálem. Je to přežití v jeho nejčistší formě. Hibernace, tedy hluboký zimní spánek, je stav, kdy organismus výrazně zpomaluje činnost, sníží tělesnou teplotu a zcela se odpojí od okolního světa. U studenokrevných živočichů, jako jsou hadi, ještěrky či hmyz. Je to nezbytné, neboť v chladu totiž ztrácejí schopnost pohybu. U savců, jako jsou netopýři nebo plši, je to strategie, jak přežít období nedostatku potravy.
Během této doby neprobudí zvíře ani hluk, který by běžně vyvolal paniku. Výjimkou jsou však medvědi. Ti během zimy rovněž spí, ale jejich spánek je lehčí. Pokud zachytí pach potravy nebo nebezpečí, jsou schopní se probudit, dokonce opustit brloh a jednat.
Na rozdíl od lidí nemají psi ustálený noční spánek. Jejich denní rytmus je rozdělený zhruba na tři části: 20 % času jsou aktivní, 30 % času odpočívají bez spánku (ležení, pozorování okolí) a 50 % času skutečně spí. Průměrný pes spí až 14 hodin denně, ale s častými přerušeními a střídáním poloh. Psi jsou mistři v tom, jak být připraveni na hru i na odpočinek prakticky kdykoli.
Zatímco člověk se obvykle spokojí se 6–9 hodinami spánku denně, některá zvířata se touto hodnotou ani nezaobírají. Koaly, lenochodi či lvi spí až 18–20 hodin denně! Důvod je jednoduchý: šetří energii. Koaly tráví mnoho energie trávením toxického eukalyptu, lvi si odpočinkem obnovují síly na vzácné, ale intenzivní lovy. V tomto ohledu by i ten největší lidský spáč vedle nich působil jako hyperaktivní stvoření.
Psali jsme:
Delfíni, velryby, krokodýli a dokonce i někteří ptáci zvládají tzv. unihemisférický spánek, tedy stav, kdy spí pouze jedna polovina mozku, zatímco druhá zůstává bdělá. To jim umožňuje „spát“ a zároveň kontrolovat okolí, plavat nebo vyhýbat se predátorům. V extrémních podmínkách, kde chyba znamená smrt, je tento typ spánku evoluční výhrou.
Největší suchozemský savec má zcela opačné priority. Sloni tráví až 20 hodin denně příjmem potravy a pouze 4 hodiny skutečně spí. To je důsledkem jejich mohutného těla a nutnosti přijímat obrovské množství potravy. Klid a spánek jsou tak pro ně luxusem, který si dopřávají jen krátce a často ve stoje.
Na rozdíl od člověka, který si může dovolit spát na pohodlné matraci v teple domova, většina zvířat spí buď s jedním okem otevřeným, nebo připravena okamžitě uniknout. Spánek je v živočišné říši darem i rizikem zároveň a příroda našla fascinující cesty, jak ho přizpůsobit různým podmínkám. Od zimního bezvědomí v norách po bdělý odpočinek v otevřeném oceánu, každé zvíře má svou taktiku, jak spojit odpočinek s přežitím.
(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)
