Svátek má: Cecílie

Byznys

Velikost textu:

Globalizace končí. Co dál? Na to odpověděla ekonomka Švihlíková

Globalizace končí. Co dál? Na to odpověděla ekonomka Švihlíková

Svět se změnil a globalizace končí. Na to, jak vnímají tyto  skutečnosti ekonomové, jsme se postupně zeptali tří ekonomů. Přečtete si, jak na čtyři otázky odpověděla jako druhá ekonomka Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Phd.

Ilona Švihlíková
20. prosince 2018 - 09:40

Svět se změnil a globalizace končí. To leckteří ekonomové připouštějí. Rostoucí potenciál velkých měst, tvářících se, že jsou schopné uživit stále větší a větší počet obyvatel, je u konce.

Nejlépe to dokazuje skutečnost, že bydlení a život v nich je nedostupný pro běžné lidi, kteří se nechtějí dlouhodobě zadlužovat a žít na hraně takzvaným křehkým způsobem života. Musí brát ohled na skutečnost, že pracovních míst i ve velkých městech ubývá. Tedy špičkových, odborných a specializovaných míst. Nekvalifikovaných zaměstnání se naopak nedostává. V důsledku rychlé a efektivní proměny způsobu života v období, kdy Česl¨ko ani Slovensko nedisponují dostatečně velkým vlastním kapitálem a obě republiky zastavěly montovny. Podniky, jaké vybudovali například Tomáš a Jan A. Baťa, se v současnosti stávají spíše pohádkou. A v této situaci přemýšlíme o konceptech tzv. chytrých měst. Bohužel ne všichni si dovedou představit, co je to vlastně tzv. „Smart City“, což je jen světově uznávaný anglický termín pro již jmenovaný český překlad. Ještě méně lidí dovede stvořit alespoň primitivní koncept a je bláhové v této situaci mluvit o jeho realizaci. Konečně, umíte si představit, cituji z jednoho nadšeného letáku: „Ideální město šťastných lidí, které je energeticky a potravinově soběstačné, navíc bez obalů a odpadů“?

Bratři Baťové tvrdili, že nejvznešenějším úkolem vedoucích osob země i států je probudit a uvolnit životní síly obyvatelstva a řídit tyto síly tak, aby pomáhaly sobě i státu k blahobytu. Jediným prostředkem, jak dojít k tomuto cíli, je nechat lidi i města žít z vlastních prostředků. Ze vzájemné konkurence se vybudují silné a schopné svazky, které skýtají znamenitou existenci.


 

   Jak říká  ekonomka Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Phd.



V současné době jsme zahlcení zahraničními montovnami, které navíc dostávají nepřiměřené dotace na úkor domácího průmyslu a tím i kapitálu.

"Česká republika patří k zemím, které jsou velmi silně globalizované v obchodě i finančních tocích. Když se podíváme na strukturu české ekonomiky, která jen tak mimochodem, není moc česká, vidíme, že je velice nevyvážená. Z hlediska přidané hodnoty jsme na nižší střední úrovni, což neumožňuje trvalé zvyšování životního standardu (konvergenci). Přepracovací charakter ekonomiky, o němž psal Český statistický úřad, navíc znamená, že o ekonomickém směřování ČR se rozhoduje v zahraničních mateřských firmách. Ekonomika je příliš koncentrovaná na určité trhy (EU, Německo), sektory (automobilový průmysl) a fungování několika velkých firem. Lokální ekonomiku přitom bohužel vnímáme jako takovou Popelku. Jenže, podíváme-li se na mezinárodní vývoj v trendech, pak vidíme, že globalizace je nejspíš za svým vrcholem. Také rozvoj moderních technologií směřuje k lokalizaci. Lokální ekonomika možná nedodá ona skvělá čísla HDP, ale zato spolu s vhodnými ekonomickými strukturami, které já vidím především v ekonomické participaci (družstva, podniky s účastí zaměstnanců), ekonomiku i společnost „drží“ a stabilizuje. Podpora lokální ekonomiky navíc může přispět ke změně našeho zcela nedůstojného „modelu“ začlenění do mezinárodní spolupráce na základě láce a blízkosti Německu. Koloniální postavení ČR má samozřejmě své politické implikace. Generuje často „elity“, které mají zájem na tom, aby tento status quo pokračoval.

Myslíte si, že současnou relativně vysokou životní úroveň v porovnání s dobou nedávno minulou má na kontě rozvoj průmyslu a služeb, popřípadě podnikání jako takové nebo neustálé zadlužování?

"Otázka je, čí úroveň myslíte. Obecně zásadní roli hrají technologie, které přispívají k rostoucí produktivitě práce. Ta zase přináší další výzvy a úkoly, které jsou nyní obzvláště aktuální. Je to například otázka zaměstnanosti v éře automatizace. Zadlužování je totiž pro vyspělé země typické jako „pohon“ od 70. let, kdy význam úvěrů v ekonomice silně roste. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je „přebití“ kupní síly, která trpí stále horší pozicí práce (mezd) vůči kapitálu (zisku). Zadlužování, a také tvorba nových finančních produktů (financializace), jde s tímto fenoménem ruku v ruce.

U měření životní úrovně je potřeba být opatrný. HDP na hlavu není vždy ten nejlepší ukazatel, protože tvrdě průměruje a pohled z hlavního města deformuje rovněž. Nezapomínejme, že životní úroveň nemusí být nutně jen kategorií příjmů. Svou roli hrají i výdaje, například na bydlení! Pojem „životní úroveň“ je trochu širší. Souvisí také se spokojeností, bezpečím, právní jistotou atd."

Existuje podle vás možnost, že v případě státní či světové krize se lze negativním následkům současné ekonomické situace vyhnout rozvojem tzv. lokální ekonomiky? Tedy podobně, jak to v minulém století prováděli bratři Baťové ve Zlíně?

"Nevím, jestli lze přímo používat historické analogie, ale význam lokálna vystupuje na povrch stále silněji. Naposledy jsem zaznamenala článek ve Financial Times od komentátorky Gillian Tettové, která publikuje rozhovory se šéfy významných amerických firem. Hovoří o lokalizaci či regionalizaci, tedy pokusu o návrat továren z asijských oblastí zpět do USA. Právě kvůli moderním technologiím. Automatizace zkrátka ten cyklus, v němž se jedna věc vyrábí na čtyřech kontinentech, narušuje. A nový fenomén, 3D tisk, dále přispěje k individualizaci potřeb. Takže nejde jen o reakci na zlé časy. Už dávno víme, že právě lokální struktury jsou vůči krizím odolné, ale jde i o celkový pohyb v rámci světové ekonomiky. Lokální ekonomika navíc plní i svou sociální, stabilizační funkci. Obrovské regionální nerovnováhy mají své politické dopady. Stačí se podívat na hlasování o Brexitu. Propojení lokálních struktur od obcí po malé a střední firmy až třeba po místní univerzity má v sobě obrovský, u nás dosud nevyužitý potenciál. Když se peníze udrží v místě, udrží se v místě i lidé."

Lidé po celém světě, nejen podle Billa McKibbena, začínají vědomě znovu budovat své obce jako funkční hospodářské celky jako prevenci proti hospodářským a měnovým výkyvům. Je tato cesta, kde se komunita spoléhá sama na sebe, vůbec schůdná?

"Výhody větší lokalizace, které se projevují také jako větší místní propojenost, jsou zřejmé a užitečné. Ať už mluvíme o oblasti ekologie (uzavření cyklu produkce a spotřeby nebo využití místních obnovitelných zdrojů), nebo jen oddalování tlaku na univerzalitu potravin či místních výrobků. Fungující lokální ekonomika může nabídnout místní udržitelnost, větší odolnost vůči krizím i stabilnější pracovní místa. Zvyšuje také možnost aktivního místního působení, rozhodování a výsledky jsou blíž k občanovi. Zkrátka jsou tu lepší možnosti spolupráce. Já sama patřím k zastáncům ekonomické participace, tedy formy vlastnictví, jako jsou například družstva nebo podniky, řízené zaměstnanci. Považuji je za důležitou formu lokálních aktivit. Ale na druhou stranu je potřeba říci, že cílem by nemělo být budování něčeho jako „The Village.“ Stále budeme součástí globálního světa, z toho nelze utéct. Lokální ekonomika by ale mohla vybalancovat nerovnováhy, vyvolané globálními ekonomickými toky."

Prvnizpravy.cz rovněž napsaly ...


(Antonín Karoch, Prvnizpravy.cz, foto:ps)



Kurzy

0.00 
0.00 
0.00 
0.00 
0.00 

Akcie

NWR
0.1
AAA Auto
24
CETV
102.8
ČEZ
512.5
ECM
25.5
ERSTE GROUP BANK
832.4
FORTUNA
194.5
KITD
5.2
KOMERČNÍ BANKA
791
NWR
272
ORCO GROUP
12.4
PFNONWOVENS
712
PHILIP MORRIS ČR
14360
O2 C.R.
224
UNIPETROL
382.5
VIG
621