Předtím se stala známa skutečnost, že se „eurotrojka" - Francie, Německo, Velká Británie - a Írán dohodly na vytvoření programu na podporu a posílení hospodářských vazeb v reakci na stažení se USA z jaderné dohody. Oznámila to šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová.

V první řadě jde řeč o pokračování obchodu s ropnými, plynovými a ropnými produkty; efektivních bankovních transakcích; pokračování kontaktů s Íránem v oblasti letectví, námořní a pozemní dopravy; a o poskytování vývozních úvěrů.

Die Presse: Ne Írán, ale USA svojí politikou zapalují Blízký východ!

V nadcházejících týdnech se plánují rozpracovat vkonkrétní řešení. Na 19. a 20. května je také naplánována navštěval Íránu komisařem pro energetiku a klima Miguel Arias Cañete.

Podle Evropské komise je cílem cesty „diskuse o spolupráci v oblasti energetiky" jako součást potvrzení závazku k dohodě o íránském jaderném programu.

Trumpovo odmítnutí jednat s Íránem

Írán a šest mezinárodních zprostředkovatelů (Rusko, Spojené státy, Británie, Čína, Francie, Německo) podepsali v roce 2015 podepsali dokument o řešení tzv. íránského jaderného problému.

Účastníci přijali společný komplexní akční plán (VCPR), podle něhož byly z Teheránu sňaty předchozí hospodářské a finanční sankce zkvůli jadernému vývoji.

Trump opakovaně kritizoval dohodu a obvinil Írán, že ji porušil. Následně americký vůdce oznámil 8. května stažení země z dohody a okamžitě nařídil zahájit obnovu sankcí proti Íránu. Pod ně spadají kritické oblasti íránského hospodářství, včetně energetiky, petrochemie a financí.

Obnovené sankce budou mít druhotný efekt ve vztahu k jiným zemím, které obchodují s Íránem. Jednou z hlavních otázek je, zda spojenci USA splní tyto požadavky. Zbývající země - ručitelé dohody Trumpovo rozhodnutí odsoudily a poukázaly na nebezpečné důsledky tohoto tahu.