Česká ekonomika vstoupila do letošního roku s rozporuplnou náladou. Tvrdá data i očekávání firem naznačují postupné oživení, zejména v průmyslu a stavebnictví, které těží z uklidnění mezinárodní situace i z vyhlídek na silnější zahraniční poptávku. Současně však mezi domácnostmi sílí nejistota a opatrnost, která může ovlivnit spotřebu i další vývoj hospodářství.
Situaci analyzoval ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozorňuje, že celková důvěra v ekonomiku sice roste a drží se nad dlouhodobým průměrem, ale nálada spotřebitelů se zhoršuje. Zatímco podnikatelům pomáhá stabilnější mezinárodní prostředí a očekávané investice, domácnosti podle něj vystřízlivěly z příliš optimistických očekávání.
„Obavy českých domácností z vývoje vlastní finanční situace se v únoru výrazně zvýšily, průmyslníkům náladu zlepšuje Trumpovo zklidnění, potěšit je může i zneplatnění jeho cel
Důvěra v českou ekonomiku v únoru mírně narostla, mezi spotřebiteli se však množí chmury a pochyby. Náladu tak zachraňují podnikatelé, zejména pak průmyslníci a stavebníci. Celkově totiž důvěra v ekonomiku v únoru narostla, když sedmý měsíc v řadě vykázala lepší stav, než odpovídá průměru let 2003 až 2025.
Znatelné zlepšení nálady nastalo u podnikatelů a firem v průmyslu a stavebnictví. V únoru došlo k určitému zklidnění vypjaté mezinárodní situace. V lednu totiž Spojené státy nejprve provedly překvapivý zásah ve Venezuele a následně stupňovaly nátlak v rámci snahy získat pro sebe Grónsko. Sílící napětí v mezinárodních vztazích, včetně těch transatlantických, mezi EU a USA, vyvolávalo obavu českých vývozců, a tedy i průmyslníků, z dalšího vývoje globálního obchodu. V únoru tato obava poněkud polevila, takže vývozci se o to více mohou zaměřit na možná pozitiva mezinárodního vývoje, mezi něž řadí například vyhlížený růst německé poptávky související s tamními masivními dotacemi energií, ale také stimulačními zásahy v oblasti zbrojení nebo stavebnictví.
Další vzpruhu může českým průmyslníkům přinést páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu USA zneplatnit reciproční cla administrativy prezidenta Donalda Trumpa (šetření ČSÚ únorové nálady probíhalo vesměs před tímto verdiktem). Trump je sice okamžitě nahradil cly jinými, globálními, takže průměrná efektivní celní sazba na vývoz EU do USA dokonce o necelý procentní bod stoupá, avšak klesá míra nepředvídatelnosti celní politiky USA. Trump už totiž nyní nemůže cla zavádět, „jak se mu zamane“, ale bude muset následovat komplikovanější procedury, včetně nutnosti zajistit si schválení Kongresu. Ostatně i jeho zmíněné globální patnáctiprocentní clo, jež vstupuje v platnost dnes, může uplatňovat bez souhlasu Kongresu pouze 150 dní.
Podnikatelé v českém stavebnictví si i v únoru udržovali na poměry vývoje v posledních více než dvaceti letech výrazně nadprůměrně dobrou náladu. Těší je stále poměrně vysoká poptávka po rezidenčním bydlení, která přetrvává i při nadále relativně vysokých úrokových sazbách, včetně těch hypotečních. Nová vláda navíc nebude polevovat v investicích do dopravní infrastruktury. Naopak, v návrhu rozpočtu na rok 2026 na ně vyčleňuje ještě vyšší objem prostředků než předchozí kabinet premiéra Petra Fialy.
Mezi spotřebiteli se však znatelně množí skepse z vývoje vlastní finanční situace v nadcházejících měsících. Jejich nálada se horší třetí měsíc v řadě, ovšem i tak zůstává blízko maxim za celou dobu od dní a měsíců těsně před začátkem pandemie covidu na přelomu let 2019 a 2020. Zdá se, že u spotřebitelů dochází k určitému vystřízlivění z až příliš růžových očekávání vkládaných loni po volbách do nové vlády, a to i přes přesun poplatku za obnovitelné zdroje z domácností na státní rozpočet,“ napsal na síti X ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)
