Před několika dny zveřejnil Donald Trump na své sociální síti Truth Social výbušné prohlášení.
„Doporučuji zavést přímé 50% clo na Evropskou unii od 1. června 2025. Pokud je produkt vyroben ve Spojených státech, clo se neuplatní.“ Dále obvinil EU z rozsáhlé manipulace s trhem, neférových daňových praktik, nespravedlivých žalob vůči americkým firmám a neochoty ke kompromisu.
Trump tvrdí, že obchodní deficit mezi USA a EU přesahuje 250 miliard dolarů ročně, což označil za „zcela nepřijatelné“. V minulosti už několikrát obvinil EU, že byla „založena za účelem využívání Ameriky v oblasti obchodu“.
Podle The Wall Street Journal má Trumpova hrozba cel širší kontext. Jeho ekonomický tým je stále více frustrovaný evropským přístupem v oblasti daní, regulací a zejména jejich rezervovaného postoje k Číně.
Evropský komisař pro obchod a ekonomickou bezpečnost Maroš Šefčovič po telefonátu s americkými představiteli vyjádřil ochotu pokračovat v jednáních, ale zároveň zdůraznil, že EU nebude přijímat rozhodnutí pod hrozbou nátlaku.
„Obchod mezi EU a USA je jedinečný a zásadní, ale musí být veden na základě vzájemného respektu, nikoli hrozeb,“ uvedl Šefčovič na sociální síti X.
Podle informací zpravodajského serveru Guancha.cn připravuje EU interně možná protiopatření. Již v minulosti schválila rámec pro dodatečná cla na americké zboží v hodnotě až 95 miliard eur, která mohou být uvalena v případě krachu vyjednávání.
Bezprostředně po oznámení Trumpových cel reagovaly světové trhy poklesem. Dow Jones a Nasdaq ztratily přes 1,5 %, evropský index DAX klesl o 2,87 %, francouzský CAC40 o více než 3 % a technologické akcie, především Apple, se propadly o téměř 4 %.
Trump totiž pohrozil, že pokud Apple nezačne vyrábět iPhony na americké půdě, uvalí na jejich dovoz 25% clo. To je součástí širší strategie, jak donutit americké korporace k relokaci výroby, zejména z Asie zpět do USA.
Navíc je čím dál zřejmější, že Trumpova administrativa používá obchodní cla nejen jako nástroj hospodářské obrany, ale i jako páku k dosažení geopolitických cílů. Právě kvůli tomu některé státy EU, zejména Francie a Německo, zvažují větší koordinaci s Čínou v oblasti průmyslové politiky jako protiváhu.
Trumpův nový protekcionistický kurz vrací transatlantické vztahy na bod mrazu, který si mnozí pamatovali z jeho prvního funkčního období. Zatímco Spojené státy prosazují vizi „America First“, EU se ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny. Jednak nechce být ekonomicky závislá na Číně, ale zároveň také odmítá být Amerikou přinucena ke konfrontačnímu kursu.
V nadcházejících týdnech se rozhodne, zda Evropa ustoupí tlaku nebo zda dojde k rozšíření obchodní války, která by mohla vážně poškodit globální ekonomiku i budoucnost multilaterálních institucí, jako je WTO.