Slovenský premiér a předseda strany SMER-SD Robert Fico ostře vystoupil proti plánovanému 18. balíčku sankcí Evropské unie proti Ruské federaci. Pokud Evropská komise nenabídne realistické řešení pro energetickou bezpečnost Slovenska, jeho vláda nová opatření nepodpoří a využije práva veta.
„Slovenská republika nebude podporovat připravený 18. balíček sankcí proti Ruské federaci, pokud Komise neřekne reálné řešení krizové situace po úplném přerušení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska,“ napsal Fico na sociální síti.
Slovenský premiér dále obvinil Brusel, že ignoruje realitu východní Evropy a tlačí členské státy k ekonomicky sebevražedným krokům. Při svém vystoupení na konferenci CPAC v Maďarsku označil izolaci Ruska za geopolitickou nezodpovědnost, která jen škodí zemím jako Slovensko či Maďarsko.
Sankce mají Rusko ekonomicky dusit – ale za jakou cenu?
Navržený 18. balíček sankcí obsahuje mimo jiné snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 USD na 45 USD/barel, rozšíření zákazu exportu technologií použitelné ve vojenské výrobě, zacílení na banky a podniky obcházející sankční režim a tají tákaz dodávek jaderného paliva z Ruska.
Evropská komise tímto krokem plánuje ještě více omezit ruské příjmy z vývozu, které financují válku proti Ukrajině.
„Jen v květnu klesl ruský státní fond o 6 miliard dolarů. Pokud trend vydrží, Rusku příští rok dojdou peníze,“ řekla šéfka estonské diplomacie Kaja Kallasová.
Bruselská rétorika tak směřuje k důsledné izolaci Moskvy. Ale právě zde Fico varuje.
„Ekonomická realita střední Evropy je jiná než ve Francii nebo Německu,“ řekl Fico.
Ficův postoj má i politické krytí doma. Slovenský parlament nedávno přijal rezoluci vyzývající vládu, aby přestala podporovat další sankce proti Rusku. Ač není závazná, ukazuje na rostoucí frustraci části slovenské společnosti i politické elity z protiruského kurzu Bruselu.
Evropská komise ústy mluvčí Pauly Pinhové ujistila, že všechny balíčky sankcí musí být přijaty jednomyslně a že hledá cestu, jak respektovat národní specifika, včetně slovenské energetické závislosti.
„Sankce byly vždy přijímány jednomyslně. Cílem je pokračovat v jednotě. Komise bere slovenské obavy vážně,“ uvedla Paula Pinhová.
Psali jsme:
Jednání se vedou i o možném přesunu dodávek jaderného paliva z alternativních zdrojů, například z USA nebo Francie. Takový přechod je však technicky i logisticky náročný a není možný „přes noc“.
Slovensko není jedinou zemí, která dává najevo nespokojenost. Maďarský premiér Viktor Orbán opakovaně označil sankce EU za selhání a zablokoval v minulosti i podporu Ukrajině. Spolu s Ficem tvoří „opoziční osu“ uvnitř EU, která požaduje realismus místo ideologie.
Slovensko je z více než 60 % závislé na ruském plynu, využívá ruské jaderné palivo a většinu rafinérských provozů napájí ruská ropa z Družby. Odborníci varují, že okamžité odstřižení bez přechodných opatření by mohlo nejen zvýšit ceny energií až o 30 %, ale také omezit provoz rafinerií a elektráren a též vyvolat růst veřejného odporu vůči EU i domácí vládě.
Postoj premiéra Roberta Fica znovu otřásá evropskou jednotou. Evropská unie stojí před klíčovým dilematem: zachovat tvrdý kurz vůči Rusku, nebo respektovat národní zájmy členských států, které platí za sankce nejvyšší cenu.
(Fojtík, REMIX News, repro: smer-sd)
