Napětí na Blízkém východě v posledních dnech zřetelně sílí a region se znovu dostává do bodu, kdy se diplomatická jednání prolínají s tvrdou mocenskou realitou. Vztahy mezi USA, jejich spojenci v Perském zálivu a Íránem se vyostřují, přičemž vedle veřejných prohlášení probíhají i intenzivní neveřejné konzultace o dalším postupu. Zatímco část regionálních aktérů tlačí na pokračování vojenského tlaku, jiní hledají cestu k diplomatickému řešení. Do toho přicházejí zprávy o vnitřním napětí uvnitř íránského vedení, které může zásadně ovlivnit další vývoj.
Situaci podrobněji rozebral publicista Pavel Šik, který upozorňuje na méně viditelné souvislosti a zákulisní tlaky, jež mohou hrát klíčovou roli. Všímá si rozdělení mezi státy Perského zálivu, varování před možnou pozemní operací i signálů o vnitřním rozkolu íránského režimu. Jeho komentář naznačuje, že vedle oficiálních postojů probíhá paralelní hra, která může rozhodnout o dalším směřování regionu.
„Je to zajímavé. Zatímco izraelský premiér Netanjahu pomalu přebírá argumentaci Trumpa a začíná tvrdit, že Izrael své cíle v Íránu prakticky splnil a režim v Íránu se podle něj během několika týdnů může zhroutit, ale není to cílem operace.
Agentura AP dnes otevřeně píše o neveřejném blízkovýchodním tajemství (o kterém jsem psal již před mnoha dny), že představitelé Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kuvajtu a Bahrajnu, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, v soukromých rozhovorech dali najevo, že si nepřejí ukončení vojenské operace, dokud nedojde k významným změnám v íránském vedení nebo k dramatickému posunu v íránském chování. Spojené arabské emiráty, podporované Bahrajnem a Kuvajtem, dokonce dle textu vyvíjejí silný tlak na Trumpa, aby nařídil pozemní invazi do Íránu, zatímco Katar a Omán a údajně i Saúdská Arábie chtějí situaci řešit diplomaticky.
Před takovou pozemní operací varoval dle jiného zdroje Erik Prince, zakladatel známé americké žoldácké společnosti Blackwater, který se k problému vyjádřil v pátek na konzervativní politické akční konferenci (CPAC) v Texasu. Ten říká, že americká společnost není na klasickou válku s Íránem připravena a že Bílému domu doporučil, aby to nedělal.
Zprávy o možnosti zhroucení režimu přicházejí i od londýnského opozičního kanálu Iran International. Podle něj došlo k zásadnímu rozkolu v íránském vedení mezi íránským prezidentem Pezeškianem a novým šéfem Revolučních gard Vahidim. Pezeškian podle zdroje požadoval navrácení výkonných a manažerských pravomocí administrativě, což Vahidi rázně odmítl. Podle zpráv z izraelských médií Pezeškian údajně tvrdil Vahidimu, že se chce zapojit do jednání s USA, protože bez rychlé dohody se celá íránská ekonomika zhroutí do tří týdnů. Šéf gard Vahidi ale právě nechtěl Pezeškiana nechat jednat, protože by se kvůli dohodě ‚vzdal všeho‘. Podle Iran International se íránský prezident svěřil svým společníkům, že se cítí jako ‚rukojmí‘.
Na sítích se předevčírem objevila i zpráva, že šéf gard Vahidi byl zabit. Zpráva se začala šířit poté, co íránský novinář Hosseiu Razzagh, který je kritický k režimu, za což byl několikrát uvězněn (naposledy na 30 měsíců), zveřejnil poznámku, že Vahidi ‚je pryč‘ a Bagher (Ghalibaf) musí převzít jak velení gard, tak starost, aby se tato zpráva nedostala na veřejnost. Prozatím zprávu žádné médium nepotvrdilo.
A na závěr si řekněme, jak se k íránské válce staví americká veřejnost. V poslední době proběhlo několik průzkumů, které nám dávají dost protichůdný obrázek. Průzkum Pew Research z 25. března tvrdí, že nadpoloviční většina Američanů považuje úder na Írán za špatné rozhodnutí a vojenská akce učiní USA z dlouhodobého hlediska méně bezpečnými. Průzkum Emerson College ukázal, že 47 % vojenskou akci odmítá a pouze 40 % ji podporuje.
Překvapující je průzkum Harvard CAPS / Harris Poll od Centra amerických politických studií na Harvardu. Podle něj 51 % Američanů podporuje údery USA a Izraele na Írán, 54 % tvrdí, že kampaň je oprávněná, 64 % že Írán porušil jadernou dohodu, 62 % vnímá Írán jako přímou hrozbu pro národní bezpečnost USA a pro 67 % je Írán hlavním zdrojem nestability, terorismu a války,“ analyzoval situaci na Blízkém východě ve svém komentáři na sociální síti Facebook publicista Pavel Šik.
(Fojtík, prvnizpavy.cz, repro: voxtv)
