V politice se někdy mluví opatrně, jindy v náznacích a často tak, aby se nikdo neurazil. Poslanec Motoristů sobě a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný v pořadu Napřímo zvolil jiný přístup. Řekl věci, které měly uklidnit vlastní voliče, vyslat vzkaz koaličním partnerům a zároveň nabídnout veřejnosti jednoduché vysvětlení složité reality. Padaly věty o míru, odpovědnosti, jednotě i o tom, kde podle Motoristů leží červené linie. Rozhovor tak nepůsobil jako technické politické cvičení, ale jako otevřená řeč o tom, kam se vláda chce posunout a co považuje za nepřijatelné.

Rozhovor vznikal v době, kdy se ještě chystal odlet Andreje Babiše do Paříže na jednání takzvané koalice ochotných. Boris Šťastný tehdy mluvil o očekáváních a o nutnosti připravit se na dobu po válce. Setkání mezitím proběhlo a potvrdilo, že hlavním tématem zůstávají bezpečnostní garance pro Ukrajinu a hledání společného evropského postupu. V samotném rozhovoru ale šlo spíše o rámec než o detailní diplomacii. Paříž byla jen vstupní kulisou k mnohem širší debatě.

„My skutečně potřebujeme, aby vznikl mír mezi Ruskou federací a Ukrajinou,“ řekl Boris Šťastný v pořadu Napřímo na TN.cz a zdůraznil, že bez mírového řešení se Evropa nepohne dál. Zároveň vyjádřil víru v mezinárodní vyjednávání a snahu Spojených států hledat cestu k ukončení konfliktu. Konkrétní kroky České republiky ale odmítl předjímat. Podle něj je zahraniční politika jasnou kompetencí premiéra a ministra zahraničí a není úlohou každého člena vlády se k ní vyjadřovat.

Právě to se stalo leitmotivem celého rozhovoru. Zatímco u zahraničních témat Šťastný opakovaně brzdil očekávání a zdůrazňoval dělbu rolí, u domácích otázek mluvil otevřeně a bez obalu. Když přišla řeč na rozdílné postoje uvnitř vládní koalice, zejména na vyjádření SPD, připustil, že některé výroky míří především k vlastním voličům. „Mám pocit, že SPD v řadě věcí hovořila především ke svým voličům,“ poznamenal a naznačil, že podobnou logiku by použila každá strana, kdyby cítila tlak své voličské základny.

Největší emoce ale vyvolalo téma Filipa Turka a ministerstva životního prostředí. Šťastný potvrdil, že Motoristé stojí pevně za svým nominantem a nepřipouštějí žádnou náhradu. „Nemáme žádný plán B, nemáme žádného jiného nominanta. Motoristé jsou absolutně stoprocentně jednotní v podpoře Filipa Turka,“ řekl jednoznačně. Podle něj není důvod, aby byl Turek odmítnut. Není trestně stíhaný ani odsouzený a starší kontroverzní výroky považuje Šťastný za něco, za co se už omluvil.

Zároveň jasně odmítl myšlenku kompetenční žaloby na prezidenta. „Rozhodně nežádáme a nepodporujeme kompetenční žalobu. Nemyslíme si, že ústavní činitelé se mají soudit,“ uvedl. Motoristé podle něj věří v politický dialog a v to, že prezident nakonec dá nominantovi šanci.

Rozhovor se ale nezastavil jen u personálních sporů. Velkou část zabralo programové prohlášení vlády a blížící se rozpočtová realita. Šťastný připustil obavy z vývoje deficitu v roce 2026, ale zároveň zdůraznil, že první rozpočet nové vlády je svázán minulými rozhodnutími. „Obávám se té věci. Je to možné,“ řekl na otázku, zda deficit poroste. Podle něj se skutečné změny projeví až v dalších letech, až projdou zákony a reformy obsažené v programovém prohlášení.

Jeho recept je typicky pravicový. Šetřit na provozu státu, omezit zbytečné pozice, přestat platit drahé externí služby a řídit stát efektivněji. „Musíme k tomu státu přistupovat jako k firmě,“ prohlásil a dodal, že pět až deset procent provozních výdajů lze u většiny institucí ušetřit. Jako příklad uvedl i vlastní gesci, kde se podle jeho slov už podařilo snížit počet pracovníků a chystají se další úspory.

Když došlo na hodnocení minulých vlád, Šťastný nešetřil kritikou. Zpochybnil konsolidační úspěchy kabinetu Petra Fialy a poukazoval na propad životní úrovně, drahé energie i vysoké zadlužení. Připustil, že covidová doba byla mimořádná, ale podle něj měla následující vláda dost času na nápravu. To se podle jeho slov nepodařilo.

Psali jsme: Klaus kritizuje Evropu i zbraně pro Ukrajinu. Zelenskij je zátěží

V závěru se vrátil ke své vlastní agendě ministra pro sport, prevenci a zdraví. Post, který je pro část veřejnosti nejasný, obhajoval jako koordinační a koncepční. Nejde podle něj jen o dotace, ale o propojení sportu se zdravím populace. Upozornil na rostoucí dětskou obezitu, zhoršující se duševní zdraví mladých a úbytek pohybu. „Chceme sport pro všechny,“ zdůraznil a slíbil důraz na transparentní rozdělování peněz, aby se neopakovaly staré chyby.

Celý rozhovor tak působil jako sonda do myšlení nové vládní síly. U zahraniční politiky zdrženlivost a respekt k rolím, u Filipa Turka nulová tolerance k pochybnostem, v ekonomice důraz na škrty a disciplínu a ve sportu snaha dát agendě širší společenský smysl. Zda se tato kombinace slov a slibů promění v konkrétní výsledky, ukážou až další měsíce. Jak sám Šťastný naznačil, rozhodující nebude to, co zazní v televizním studiu, ale co si vláda dokáže postupně odškrtnout jako splněné.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: TN.cz)