Člověk velmi dobře zvládne malý kousek, často to zažehne zájem, mnohdy zjistí, že potřebuje doplnit něco základnějšího nebo něco, co s tím souvisí… a postupně vzniká souvislá vzdělanost, aniž by člověk musel absolvovat příšerně nudné úvody, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Petr Hampl.
Čtenáři Prvních zpráv, kteří na Jungmannovu národní akademii nechodí, to mohou brát jako inspiraci, čemu se věnovat v rámci samostudia.
Připomínám, která témata jsem už představil:
- Dějiny toho prostoru, kde se dnes rozkládá stát Ukrajiny a zároveň příběh vzniku etnik, která tam dnes žijí – v podání docenta Michala Téry - https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-hampl-co-predchazelo-ukrajinskemu-nacionalismu/
- Geopolitika Ruska, Číny a Velké Británie (ze které vznikla koncepce, kterou později převzali Američané) – v podání profesora Krejčího - https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-hampl-krejciho-geopolitika/
- Evropský totalitarismus 20. století jako specifický fenomén odlišný od dřívějších tyranií – v podání profesora Budila – https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-hampl-totalitarismu-a-vzdelanostni-rust/
- Jak náš mozek zkresluje vnímání reality a jak z něj udělat spolehlivý nástroj – v podání doktora Hampla a docenta Valenčíka - https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-hampl-cenzura-jeste-ten-nejmensi-problem/
Dnes upozorním na dvě témata, kterým se budeme věnovat v druhé polovině října.
Jedno mapuje současnou světovou ekonomiku. Faktografickou část vede docentka Švihlíková. Kdo má jaké výrobní kapacity, kdo potřebuje čí suroviny, kdo má s kým vybudované vztahy, jakou roli hrají dopravní trasy a kdo je ovládá, jak vznikají nová finanční propojení apod.
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: Krejčího geopolitika
Doplňující program vede Ivo Budil, který ukáže, že si nemusíme volit mezi socialismem a neoliberální ekonomií (i když se nás o tom snaží obě ty skupiny přesvědčit). Představí jiné modely, které jsou založené na tom, že stát dá podnikům prostor k volnému podnikání, ovšem pečlivě reguluje finanční sektor, chrání domácí podniky před příliš silnou konkurencí z ciziny a prosazuje národní zájmy. Všechny úspěšné kapitalistické ekonomiky vyrostly právě na tomto modelu státní odpovědnosti. Legendy o volném trhu byly vymyšleny až dodatečně. Tomu se budeme věnovat 18. října.
Druhý seminář, který společně povedou profesor Budil a doktor Hořák, se týká vztahu Evropanů k přírodním národům. Budeme mluvit o kolonialismu a ukážeme, že existovaly velmi rozdílné typy režimů, rozdílné zacházení s domorodci i odlišné způsoby prosazování koloniálních zájmů. Ale budeme se věnovat především tomu, o čem se téměř nemluví, ale mluvit by se mělo. Jak to bylo doopravdy se zánikem koloniálních říši. Jakou roli v tom hrály Spojené státy americké, které v okamžiku získání nezávislosti přebraly faktickou kontrolu nad bývalými koloniemi. Z pohledu obyvatel těch zemí bylo získání nezávislosti vlastně jen takovým fíglem, který usnadnil výměnu koloniální elity. To tu podávám extrémně zjednodušeně – je za tím složitá debata, různé názory a spousta publikovaných analýz. Tomu se budeme věnovat 25. října. Probereme také, jak přírodní národy vlastně zkoumat, jak jim porozumět, jak srovnávat kulturní prvky napříč civilizacemi apod.
Otázku kolonialismu jsme zařadili, protože před pár lety jsme měli pocit, že se nás to týkat nemůže, jenže ono se to téma nevrací. Ne kvůli jakési „koloniální vině“ či „koloniálnímu myšlení“, což je téma, které se nám snaží vnutit liberální intelektuálové. Ta otázka začíná být důležitá, protože se čím dál jasněji ukazuje podobnost mezi postavením kolonií a současným postavením naším. Ukazuje se, že kulturní převaha není k ničemu. K čemu lepší školství nebo vzdělanější populace (a to i podle měřítek centra), když vás centrum prostě prohlásí za divochy.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
