Rozhovor s americkým novinářem Erikem Bestem, který dlouhodobě žije v České republice a působí jako vydavatel deníku The Fleet Sheet, přinesl otevřený a mnohovrstevnatý pohled na aktuální dění doma i ve světě. Diskuse v pořadu X Talk na XTV začala tématem, které v posledních dnech výrazně rezonovalo, a to úmrtím kardinála Dominika Duky. Best označil bývalého pražského arcibiskupa za mimořádnou osobnost, která měla odvahu stát si za svými názory i navzdory společenskému tlaku. Podle něj byl Duka symbolem vnitřní síly a konzistence v době, kdy se veřejný prostor rozděluje na tábory a kdy se mnozí bojí projevit odlišný názor.
Best zdůraznil, že Duka představoval vzor člověka, který se nebál odporovat převládajícímu proudu a zůstával věrný svému přesvědčení. Připomněl také, že zesnulý kardinál podporoval myšlenku středoevropské spolupráce a viděl v ní protiváhu politickým tlakům z Bruselu. Tím podle Besta čelil i nepochopení a kritice, ale zůstával pevný, protože rozuměl hlubším souvislostem.
V debatě se Best vyjádřil i k rozdělení české společnosti, které podle něj nelze chápat pouze jako kulturní nebo morální problém. Vidí ho jako důsledek geopolitického tlaku, který v posledních letech zesílil v souvislosti s válkou na Ukrajině. Připomněl, že Česká republika byla jednou z prvních zemí, které po ruské invazi jednoznačně podpořily Kyjev, a že vláda Petra Fialy svým postojem posílila politickou polarizaci. Kdo tehdy nevyjádřil souhlas s oficiální linií, byl podle Besta automaticky označen za odpůrce západních hodnot.
V této souvislosti mluvil také o změně geopolitické situace, kterou podle něj dosavadní politické elity stále nepochopily. Nové mocenské uspořádání ve světě, především vývoj ve Spojených státech, podle Besta otevírá prostor pro jiný přístup k mezinárodní politice a vztahům ve střední Evropě.
Rozhovor se dotkl i pozoruhodné shody okolností, kdy ve stejný den jako Duka zemřel bývalý americký viceprezident Dick Cheney. Best oba muže symbolicky porovnal. Dukovu snahu o středoevropskou stabilitu postavil do kontrastu s Cheneyho rolí při rozšiřování NATO směrem na východ, které podle něj přispělo k dnešnímu napětí a konfliktům. Zatímco Duka byl podle něj zastáncem dialogu a porozumění, Cheney ztělesňoval americkou mocenskou politiku.
Neméně zajímavá byla Bestova úvaha o výsledku českých voleb a možném návratu Andreje Babiše do čela vlády. Podle něj Babiš pochopil, že se mezinárodní situace mění, a začal reagovat na nové poměry. Přestože podle Besta nelze předvídat, jak se zachová prezident Petr Pavel, považuje vznik nové vlády vedené Babišem za pravděpodobný scénář. Věří, že by mohla být méně závislá na Bruselu a Washingtonu, a tím otevřít prostor pro větší politickou i ekonomickou samostatnost České republiky.
Velkou část rozhovoru věnoval Best tématu přijetí eura. Vysvětlil, že česká společnost se v této otázce dělí do pěti skupin, od těch, kteří euro odmítají bez hlubšího zdůvodnění, až po ty, kteří si jsou dobře vědomi rizik, ale přesto ho podporují. Podle Besta by přijetí společné měny znamenalo zásadní omezení národní suverenity a zároveň by vystavilo českou ekonomiku odpovědnosti za problémy zadlužených států eurozóny.
Kriticky se vyjádřil k postoji bývalého předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který podporu eura označil za známku otevřenosti a vzdělanosti. Best jeho slova považuje za neupřímná a nebezpečná, protože podle něj Rychetský velmi dobře rozumí důsledkům takového kroku.
Na závěr Best připomněl, že Česká republika stojí na křižovatce. O jejím dalším směřování bude rozhodovat nejen to, jaká vláda vznikne, ale i to, zda dokáže udržet vlastní měnu, posílit spolupráci ve střední Evropě a znovu nalézt rovnováhu mezi Východem a Západem. Přestože jeho slova vyznívají kriticky, rozhovor s Erikem Bestem ukázal, že jeho pohled na dění v Česku vychází z dlouhodobého pozorování a z hlubokého zájmu o budoucnost země, v níž žije už více než třicet let.
(Lukeš, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
