Grónsko, největší ostrov světa s přibližně 57 tisíci obyvateli, se v posledních letech proměnilo z odlehlého území v jedno z hlavních geopolitických ohnisek planety. Zatímco dánská i grónská politická reprezentace opakovaně zdůrazňuje, že ostrov není na prodej, Spojené státy svou snahu o posílení vlivu nad tímto arktickým prostorem dál zintenzivňují. Důvody nejsou jen vojenské, ale hluboce propojené s budoucím uspořádáním světové moci, závodem o umělou inteligenci i snahou o omezení ruských a čínských globálních ambicí. Podle analýzy agentury Reuters je zájem Washingtonu o Grónsko dlouhodobý a sahá daleko za mediálně známé výroky Donalda Trumpa o jeho možném odkupu, přičemž americká administrativa jej chápe jako součást širší bezpečnostní architektury v severním Atlantiku a Arktidě.
Arktida se v posledních dvou desetiletích proměnila v strategickou šachovnici. Tání ledovců postupně otevírá Severní námořní cestu, která by mohla dramaticky zkrátit přepravní vzdálenosti mezi Asií a Evropou. Pro Rusko i Čínu jde o potenciální obchodní tepnu budoucnosti, která by obešla tradiční námořní úžiny kontrolované Západem. Právě zde však vstupuje do hry Grónsko. Jeho poloha mezi Severní Amerikou a Evropou z něj činí ideální bod pro sledování pohybu lodí, letectva i satelitní komunikace v celém severním polárním regionu. V amerických strategických dokumentech se Arktida čím dál častěji objevuje jako prostor, kde se rozhodne o rovnováze sil ve 21. století.
Napětí mezi Washingtonem na jedné straně a Kodaní s Nuukem na straně druhé zesílilo na konci roku 2025, kdy Spojené státy jmenovaly zvláštního vyslance pro Grónsko. Tento krok vyvolal ostré reakce dánských i grónských politiků a vedl až k formálním protestům. Britský deník The Guardian tehdy citoval slova představitelů obou zemí, že suverenita Grónska není předmětem vyjednávání a že žádná velmoc nemůže jednostranně rozhodovat o budoucnosti tohoto území. Přesto americká diplomacie zdůrazňuje, že přítomnost USA je klíčová nejen pro jejich vlastní bezpečnost, ale i pro obranu evropských spojenců.
Spojené státy již dnes na Grónsku působí prostřednictvím základny Pituffik Space Base, dříve známé jako Thule Air Base. Tato instalace patří mezi nejdůležitější prvky amerického systému včasného varování před balistickými raketami a zajišťuje sledování kosmického prostoru i arktického nebe. Její význam se po roce 2022, kdy se vztahy mezi Západem a Ruskem dramaticky zhoršily, ještě zvýšil. Ačkoliv byla základna zřízena se souhlasem Dánska, jakékoliv její další rozšiřování vyvolává otázky ohledně skutečné míry grónské autonomie a toho, zda se ostrov postupně nestává neoficiální předsunutou pevností americké armády.
Z pohledu Washingtonu však nejde jen o obranu. Posílení vlivu v Grónsku by umožnilo účinně kontrolovat severní námořní trasy a v krajním případě je i blokovat. To by znamenalo zásadní komplikaci pro Rusko i Čínu, které by přišly o jednu z mála alternativ k tradičním obchodním koridorům. Americké think tanky otevřeně hovoří o tom, že kontrola Arktidy je nástrojem, jak omezit geopolitický manévrovací prostor soupeřů bez nutnosti přímého vojenského střetu.
Celý tento proces je navíc propojen s technologickým závodem, jehož středobodem je umělá inteligence. V americkém prostředí stále silněji zaznívá názor, že vítěz v závodě o AI bude schopen přetvořit globální ekonomiku i bezpečnostní architekturu podle vlastních pravidel. Bývalí vrcholní manažeři technologických gigantů a vlivní poradci vlády opakovaně tvrdí, že období do čtyřicátých let tohoto století rozhodne o tom, zda svět zůstane pod dominancí USA, nebo se posune k multipolárnímu uspořádání, jaké prosazují Čína a Rusko. Právě proto se Spojené státy snaží získat čas, prostor a zdroje, které jim umožní tento technologický boj vyhrát, a Arktida se v této strategii objevuje jako klíčové bojiště v pozadí.
Psali jsme: Evropské návrhy mír nepřinesou. Rajchl ostře proti Bruselu
Pro Evropu to znamená nepříjemnou realitu. Washington stále více očekává, že evropské státy převezmou větší díl odpovědnosti za konflikty na kontinentu, zatímco Spojené státy budou posilovat své pozice v globálních uzlech moci, mezi něž Grónsko bezpochyby patří. Evropské vlády se tak mohou ocitnout v situaci, kdy budou zataženy do širší konfrontace velmocí, aniž by měly skutečný vliv na její směřování.
Grónsko se tak z klidného arktického ostrova stává jedním z hlavních symbolů nové studené války. Nejde jen o led, nerostné suroviny nebo vojenské základny, ale o samotnou podobu světa v příštích desetiletích. To, co se dnes odehrává v tichu polárních nocí, může v budoucnu rozhodnout o tom, kdo bude určovat pravidla globální hry.
(Kyncl, The Guardian, foto: aiko)
