Nedělní večer na XTV patřil Janě Bobošíkové, která vede ve Středočeském kraji kandidátku hnutí Stačilo!. Od prvního vstupu nenechala nikoho na pochybách, že chce k voličům mluvit „bez obalu“. Označila současnou vládu za „fialův gang“, jenž podle ní zadlužil stát, podléhá lobbistům a zavádí cenzurní mechanismy. „Mým motivem je vrátit sněmovnu lidem,“ prohlásila s tím, že poslanecké lavice se podle ní plní „marketingovými produkty“ místo osobností s vlastní odpovědností.
Rozhovor se rychle stočil k tomu, jak by si Stačilo! vedlo v praxi. Bobošíková slíbila, že první kroky by mířily k důkladnému auditu veřejných výdajů napříč státní správou. Nejvyšší kontrolní úřad podle ní sice funguje, ale jeho zjištění „nikdo nebere vážně“. Proto by chtěla systematické, na politické vůli postavené prověření penězovodů, které „odtékají v potůčcích korupce“. Jako exemplární oblast zmínila armádní nákupy, kde by audit podle ní měl začít.
Následovala bezprostřední kritika zpravodajských služeb. Bobošíková mluvila o „přerostlé moci“, jež má údajně dopad na veřejnou debatu, a oznámila, že by usilovala o jejich reformu i personální změny v čele. Vnitro by podle ní přišlo o „šmírovací“ a „fízlovací“ agendy a z legislativy by zmizely paragrafy, které za projevy názorů umožňují trestat občany. Svoboda slova je podle ní nedělitelná: společnost se může hádat, ale za názory se do vězení nechodí.
Výraznou část večera věnovala ekonomice. Stačilo! se podle Bobošíkové nechce opírat o zvyšování daní pro občany, ale o „ucpání děr“, kudy mizí stovky miliard, a to zejména přes transferové ceny mezi dcerami a zahraničními matkami, které uměle snižují tuzemské zisky. Přála by si, aby finanční analytický útvar kontroloval tyto praktiky důsledněji. Bankám by zase „přistřihla křídla“ v poplatcích. Česká národní banka by podle její představy vytvořila „heuréku bankovních poplatků“, aby klienti jasně viděli, za co a kolik platí.
Za „okamžitý“ zásah označila nulovou DPH na „zdravé české potraviny“ definované zákonem. Jde o položky typu mléka, másla, brambor, masa či základních druhů zeleniny, u nichž by se podle ní snížila cena a posílila domácí produkce. K tomu přidala záměr „zdanit zbrojaře“. V době války na Ukrajině považuje za legitimní, aby právě zbrojní průmysl nesl vyšší břímě, a argumentovala tím, že jde o cestu k tlaku na mírové řešení.
Silně se vymezila také proti „korporátnímu fašismu“, jak nazývá vazby byznysu a politiky, a volala po skutečné hospodářské soutěži. Smysl regulace podle ní často diktují velcí hráči, kteří jí dusí menší podnikatele. V této souvislosti kritizovala i cenotvorbu v řetězcích a obhajovala existující nástroje státu, které mají střežit férové prostředí. Pokud jde o školství, chtěla by zrušit inkluzi v současné podobě a zavést zpět jasné osnovy místo rozvláčných rámcových programů. V sociální oblasti by prosazovala, aby každá dávka byla „přišita“ ke konkrétnímu člověku a nevznikaly anonymní balíky peněz.
Velký blok padl i na média veřejné služby. Bobošíková by sloučila Českou televizi a Český rozhlas do jedné instituce a převedla je pod ministerstvo kultury jako příspěvkovou organizaci financovanou ze státního rozpočtu. Argumentuje tím, že „dvojkolejnost obsahu“ je zbytečná a majetek, jenž média historicky nabyla, by se měl přezkoumat a přiměřeně vrátit státu. Zrušení koncesionářských poplatků považuje za logický důsledek.
V zahraniční politice volá po „politice všech azimutů“ a návratu agendy Evropské unie pod ministerstvo zahraničí. Česko by se podle ní nemělo nechat vtahovat do konfliktů, jež nejsou jeho, a mělo by usilovat o diplomatické řešení války na Ukrajině. Budoucnost Ukrajiny vidí „černě“, přesto trvá na tom, aby iniciativa přešla od velmocí k přímému jednání Kyjeva a Moskvy.
Na adresu vnitřních poměrů ve Stačilo Bobošíková zdůraznila, že hnutí sdružuje širší spektrum subjektů a osobností sjednocených programem, nikoli jednu značku. Netajila se tím, že v hodnotové rovině prosazuje „vlastenectví, odvahu, mír a svobodu“ a že odmítá nálepkování, které rozděluje společnost na „lepší“ a „dezoláty“. K otázkám na komunistickou ideologii odpověděla bez obvyklých oklik. Považuje ji za „morálně v pořádku“ v rámci demokratické soutěže, přestože s ní ve všem nesouhlasí. Důraz klade na dodržování programu Stačilo!, s nímž kandiduje jako nestranička.
K volebním šancím a povolebním vazbám zůstala opatrná. Průzkumům nevěří a „jitrnice se počítají, až se zabije prase“, připomněla s úsměvem. Vztah ke koaličnímu vyjednávání popsala realisticky. Vše začíná až po volbách a předčasné deklarace bývají spíše pro kamery než pro praxi. Vyzvala proto voliče, aby politiku „vzali na milost“ a šli k urnám. Podle Bobošíkové je to jediná cesta, jak vyměnit moc a „vrátit sněmovnu lidem“.
Z rozhovoru na XTV se tak stala přehlídka ostrých tezí i konkrétních slibů. Bobošíková nepřestřihla jen obligátní pásku kampaňových frází, ale nabídla soupis zásahů, jimiž by Stačilo! chtělo hýbnout státem, od auditu výdajů přes přísnější dohled nad nadnárodními zisky a bankovními poplatky až po mediální a bezpečnostní reformy. Jasná, někdy příkrá stanoviska budou polarizovat, ale nelze jim upřít jedno: dávají voličům jasnou představu, co od této kandidátky mohou čekat.
(dan, prvnizpravy.cz, repro: xtv)
