Klinika infekčních chorob FN Brno a LF MU má přes léto tradičně vyšší procento pacientů, u nichž se vyskytuje klíšťová encefalitida s velmi komplikovaným průběhem. Tito lidé musí být často léčeni na jednotce intenzivní péče. Mohou vznikat obrny, typická je obrna pažního pletence, která je signifikantní pro klíšťovou encefalitidu, naopak pro borreliózu je typická obrna lícního nervu. Mohou se projevovat ale i poruchy vědomí, zmatenost, delirium, či somnolence, sopor nebo kóma. Jejich stav je závažný, v některých případech dochází k nutnosti umělé plicní ventilace.

Podobnou zkušenost mají také lékaři v Dětské nemocnici na Klinice dětských infekčních nemocí FN Brno a LF MU, kdy do konce června 2025 už hospitalizovali pět dětí se zápalem mozkových blan způsobených virem klíšťové meningoencefalitidy. To číslo je poměrně vysoké, když srovnáme, že za celý rok 2024 jich bylo sedm.

Jak klíšťová encefalitida, tak borrelióza jsou zoonózy, tedy jejich rezervoárem jsou zvířata a to jak menší - myši, zajíci atd., tak větší zvířata - srnci, jeleni. Na člověka se infekční virus dostane právě díky přisátí klíštěte.

O infekčních letních chorobách jsme si povídali s přednostou Kliniky infekčních chorob FN Brno a LF MU prof. MUDr. Petrem Husou, CSc.

Hraje při nákaze člověka klíštětem roli jeho odolnost?

Je obtížně předvídatelné, jaký bude mít průběh virové onemocnění a roli v tom nehraje ani tak odolnost pacienta, ale spíše a rozhodně stav imunity navozený očkováním. Díky vakcinaci nemá člověk buď žádné, nebo jen mírnější příznaky, na rozdíl od člověka, který nebyl očkován. U něho se mohou projevit horečnaté stavy, může se mu zhoršovat stav vědomí a jeho klinický stav bývá celkově neuspokojivý.

U jaké choroby přenášené klíšťaty dochází k horšímu průběhu?

Obecně lze říci, že se lidé více bojí lymské borreliózy, ale ve skutečnosti platí, že klinický průběh je těžší u klíšťové encefalitidy, může mít dokonce i smrtelný průběh. U borreliózy jde spíše o zdlouhavý, vleklý stav, který se někdy může vyznačovat obrnami či záněty kloubů, ale ve své podstatě je méně závažný.

Jak člověk pozná, že má či může mít klíšťovou encefalitidu?

Klíšťovou encefalitidu člověk většinou nepřehlédne. Projevuje se určitou dvoufázovostí. V první fázi to jsou teploty a nespecifické příznaky jako únava, bolesti svalů a kloubů. Toto trvá řádově několik dní. Následuje období bez klinických projevů onemocnění, které je typicky 1-2 týdny, ale může být i delší. Pak se u někoho může ale vyvinout druhá fáze. Jedná se o nový vzestup teplot, kdy jsou známky dráždění mozkových blan nebo známky encefalitidy (velmi typický je třes) a může dojít ke komplikacím. Nejtěžší forma je, když je postižená prodloužená mícha, kde jsou oběhová a dechová centra a pacient nutně potřebuje plicní ventilátor. Tady je riziko i úmrtí.

Proočkovanost v ČR je tradičně nízká ve srovnání s okolními zeměmi?

My jako Česká republika bychom se měli srovnávat v tomto případě nejvíce s Rakouskem, protože tato území patří mezi hyperendemická pro klíšťovou encefalitidu. A zatímco v Rakousku je proočkovanost kolem osmdesáti procent a ročně mají těch těžších případů kolem dvaceti, u nás je situace stále diametrálně odlišná. Proočkovanost je cca třicet procent, záleží samozřejmě dle krajů a pak se nemůžeme divit, že komplikovaných případů encefalitidy je u nás mezi 600 až 800 ročně.

Je rozhodující délka klíštěte na lidském těle, kdy není a kdy už může být pro člověka nebezpečné?

To jsou dvě věci. U klíšťovky je virus ve slinných žlázách a v podstatě od okamžiku přisátí klíštěte na lidské tělo se virus může přenést. U borreliózy je bakterie přítomna v trávicím traktu a po začátku sání se teprve postupně dostává do krevního oběhu a pak se dostane do slinných žláz. Takže tady je doba infikování virem přibližně 24 hodin. Proto se má vždy člověk prohlédnout, aby případně zabránil možné borrelióze se rozvinout.

V létě mohou být rizikové výjezdy do exotických zemí, u nás pak některé špatně tepelně zpracované potraviny?

Před cestou do zahraniční, zejména do asijských a afrických zemí, se doporučuje očkování proti hepatitidě A a ideálně i druhou dávkou v rozmezí šesti až dvanácti měsíců, které zaručuje odolnost proti viru do konce života. Obecně zde platí, že ovoce by si měl člověk loupat, nepít nebalenou vodu a dávat si pozor třeba i na led v limonádách, který může být udělán z nepitné vody.

Co se týče potravin u nás v Česku přes letní měsíce, tak je vzhledem ke kampylobakterióze a salmonelóze nejvíce rizikové grilování, zejména drůbežího masa, které může být častěji infikováno než jiné maso. Zároveň má kosti, což je v rámci tepelného zpracování také problematické. U zmrzlin je už naštěstí situace jiná, protože většina z nich se již nepřipravuje z vajec, ale z prášků a jsou tak, řekněme, bez závad.

Jihomoravskénovinky.cz informoval Mgr. Pavel Žára, M.A., tiskový mluvčí, Fakultní nemocnice Brno.

(rp,jihomoravskénovinky.cz,foto:fn brno)