Vila, realizovaná podle návrhu významného českého architekta Josefa Gočára v letech 1933–1935 pro obchodníka Otakara Meda, patří k cenným ukázkám meziválečné funkcionalistické architektury. Město Humpolec v současné době pokračuje v přípravách na její postupnou obnovu.
Rozsáhlá parkově upravená zahrada, která zaujímá rozlohu přibližně 2400 m2, obklopuje stavbu vlastní vily ze všech stran a spolu s ní vytváří harmonický celek zasazený do struktury města. Zároveň lze zahradu považovat za důležitý a integrální prvek celkového architektonického řešení tohoto pro Vysočinu výjimečného památkově chráněného areálu. Přestože byl jejím návrhem pověřen mladý architekt Jan Hána, lze předpokládat, že Josef Gočár nad projektem vykonával autorský dohled a výsledná podoba odpovídala jeho koncepčnímu záměru. Realizace zahrady pravděpodobně probíhala souběžně s výstavbou vily v letech 1933–1935. Josef Gočár se také na doporučení Otakara Meda stal autorem plánu na vytvoření budoucího Tyršova náměstí, kde byla u novostavby okresního úřadu umístěna socha T. G. Masaryka. Celý projekt nezapře promyšlenou urbanistickou koncepci.
V zahradě, která je dosud obehnána původním oplocením s brankou a dvěma branami, se dochovala řada autentických prvků. Patří mezi ně historická cestní síť, alpinum, kamenná terasa z nasucho kladených hrubě opracovaných kamenů, drobný objekt pro zahradní nářadí i bazén. Dochovány jsou rovněž hodnotné dřeviny, které podtrhují původní parkový charakter prostoru.
„Rozšíření památkové ochrany reflektuje skutečnost, že vila a zahrada tvoří jeden ideový i funkční celek. Tento komplex představuje významný urbanistický prvek a doklad moderního přístupu k propojení architektury a krajiny v meziválečném období“, uvedl Miloslav Záškoda z telčského pracoviště Národního památkového ústavu. Prohlášení zahrady je tak v souladu s metodickými zásadami památkové péče, které zdůrazňují nutnost chránit autentické koncepční celky v jejich úplnosti.
Město Humpolec pokračuje v přípravách na postupnou obnovu vily a zároveň ji letos znovu otevře veřejnosti prostřednictvím komentovaných prohlídek. Původní zahradně-architektonickou podobu lze poměrně přesně a věrohodně rehabilitovat na základě autentických vzrostlých solitérů a terénních fragmentů a dále s využitím archivních fotografií, dobových materiálů, plánů a existujících analogií známých z tuzemska a zahraničí.
Jak je uvedeno v rozhodnutí ministerstva kultury: „Nabízí se tak skutečně jedinečná příležitost odborně a citlivě obnovit a zpřístupnit široké veřejnosti významnou ukázku reprezentující podobu a specifika zahradní architektury, kultury a životního stylu krátkého období první republiky.“NovinkyVysočina.cz informovala Ilona Ampapová, NPÚ ÚOP v Telči.
(rp,novinkyvysocuna.cz,foto:npu)
