Rozhodnutí republikánského senátora Randa Paula zveřejnit více než tisíc stran osobních deníkových záznamů bývalého hlavního amerického epidemiologa Anthonyho Fauciho přichází jen několik dní před jeho novým vystoupením před Senátním výborem pro vnitřní bezpečnost. Samotné deníky zatím nepřinášejí přímý důkaz o původu viru SARS-CoV-2. Obsahují však řadu pasáží, které znovu otevírají otázku, zda americké zdravotnické instituce v prvních měsících pandemie komunikovaly své poznatky dostatečně otevřeně a zda veřejnosti i Kongresu předkládaly úplný obraz tehdejší odborné debaty.
Největší pozornost vzbudily zápisy z ledna 2020. Fauci si poznamenal, že tržiště ve Wu-chanu podle tehdejších informací nepovažoval za skutečný zdroj nákazy, ale spíše za místo, které šíření viru významně zesílilo. Současně zaznamenal diskuse předních virologů o možnosti, že původ viru nemusí být výhradně přírodní.
Právě tato část deníků se nyní stává jedním z hlavních argumentů kritiků dosavadního postupu amerických úřadů. Upozorňují, že zatímco interní odborné diskuse připouštěly více možností, veřejná komunikace postupně stále jednoznačněji zdůrazňovala především hypotézu přirozeného přenosu ze zvířete na člověka.
Je třeba zdůraznit, že samotné deníkové zápisy laboratorní únik neprokazují. Zároveň však ukazují, že míra odborné nejistoty byla na začátku pandemie větší, než jak ji veřejnost často vnímala.
Spor už není jen o původ viru
Právě rozdíl mezi interními debatami a veřejnými prohlášeními bude s vysokou pravděpodobností jedním z hlavních témat připravovaného senátního slyšení. Senátor Rand Paul dlouhodobě tvrdí, že Kongres ani veřejnost nedostávaly všechny informace o hypotézách, které vědecká komunita v prvních měsících pandemie zvažovala. Podle něj nové dokumenty posilují důvody pro další prověřování rozhodování amerických zdravotnických institucí.
Další kritické otázky se opírají o vývoj hodnocení amerických zpravodajských služeb. FBI již v roce 2023 uvedla, že za nejpravděpodobnější považuje laboratorní incident ve Wu-chanu. CIA v lednu 2025 zveřejnila nové hodnocení, které se rovněž přiklonilo k této možnosti, současně však výslovně uvedla, že její závěr je založen pouze na nízké míře jistoty. Ani americká vláda tedy dosud nedisponuje jednoznačnými důkazy potvrzujícími jednu z hlavních hypotéz.
Přetrvávají také otázky kolem financování výzkumu koronavirů prostřednictvím organizace EcoHealth Alliance a spolupráce s Wu-chanským virologickým institutem. Fauci i Národní institut zdraví dlouhodobě odmítají, že by financovaly výzkum spadající do tehdejší definice tzv. gain-of-function. Kritici naopak upozorňují, že právě výklad této definice byl po celou dobu předmětem odborných i politických sporů. Ani tato otázka proto není zcela uzavřena.
Nově zveřejněné deníky zároveň ukazují, že Fauci si byl dobře vědom rostoucí kritiky své osoby. V soukromých zápiscích označuje některé své kritiky za šiřitele konspiračních teorií a velmi ostře hodnotí senátora Paula. Právě tento kontrast mezi neveřejnými poznámkami a oficiálními vystoupeními bude pravděpodobně dalším bodem nadcházejícího slyšení.
Důvěra institucí je dnes stejně důležitá jako původ viru
Deníky zachycují také komplikovaný vztah mezi Faucim a tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem. Popisují spory o nošení roušek, způsob komunikace pandemie i opakované střety během tiskových konferencí. Současně ale ukazují, že se oba snažili zachovat pracovní vztah navzdory narůstajícím politickým konfliktům.
Význam celé kauzy však přesahuje osobní vztahy i samotnou otázku původu pandemie. Do popředí se dostává důvěra veřejnosti ve státní instituce a vědecké autority. Pandemie ukázala, že vědecké poznání se v reálném čase vyvíjí a doporučení se mohou měnit. Kritici Fauciho však tvrdí, že problém nespočíval pouze ve změně odborných závěrů, ale především v tom, že některé alternativní hypotézy byly v počáteční fázi veřejně odmítány mnohem kategorickyji, než odpovídalo tehdejší úrovni poznání.
Právě tato výhrada se dnes objevuje nejen mezi politiky, ale i u části vědecké komunity. Nejde totiž pouze o otázku, která hypotéza byla správná, ale zda byla odborná nejistota veřejnosti prezentována přiměřeným způsobem. Pokud státní instituce vystupují s vysokou mírou jistoty tam, kde vědecké důkazy ještě nejsou definitivní, může pozdější změna stanoviska výrazně oslabit jejich důvěryhodnost.
Nadcházející senátní slyšení proto nebude pouze debatou o původu viru SARS-CoV-2. Stane se také zkouškou transparentnosti rozhodovacích procesů, komunikace vědeckých institucí a politické odpovědnosti v jedné z největších zdravotních krizí moderní historie.
Po více než šesti letech od začátku pandemie stále neexistuje definitivní odpověď na otázku původu viru. Přibývá však dokumentů, které umožňují podrobněji zkoumat, jak byla přijímána klíčová rozhodnutí a jak byly jednotlivé hypotézy prezentovány veřejnosti. Právě v tomto směru mohou být Fauciho deníky významným historickým pramenem bez ohledu na to, jaké závěry nakonec přinese další vědecký výzkum.
(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. https://www.cbsnews.com/
