Američtí diplomaté začali vyvíjet tlak na řadu dalších zemí: Nemůžete stát stranou! Musíte se zapojit do protičínského tažení!

Je to ale v našem zájmu? Z huntingtonovské logiky střetu civilizací by to totiž mohlo vyplývat. Západní křesťanská civilizace proti čínské civilizaci.

Hledání odpovědi je obtížné už proto, že v českých zemích vznikla celá sociální vrstva, která žije ze „spojenectví“ resp. okupačního chování USA. Aktivisté neziskovek, část státní byrokracie, lidé z korporací, příjemci grantů a další. Jejich práce je ovlivnit veřejné mínění tak, abychom dostali chuť zapojit se do studeného protičínského tažení. Oproti tomu tu neexistují žádné čínské vlivové agentury, žádné neziskovky řízené z Číny, žádný systém čínských grantů.

Za prvé. USA neumí mít spojence. Znají pouze podmaněné státy, které postupně vysají a zničí. Tím se už tento sloupek zabývat. Souvisí to s tím, že akciové společnosti neumí hospodařit stabilně, nýbrž ke svému přežití potřebují stále větší zisky. Jsou tudíž nuceny stále více vysávat své zaměstnance, zákazníky i podmaněné státy.

Tím není řečeno, že by spojenectví s Čínou bylo pozitivní. Příkladů čínských spojenců mimo Čínu je příliš málo, aby bylo možné cokoliv usuzovat.

Za druhé. USA jsou spojeny s džihádem. Americká diplomacie všude na světě podporuje islámské extrémisty. Americké ozbrojené síly útočí na umírněné režimy v arabských zemích. Když se proti džihádu postavili Srbové, stali se terčem americké agrese. A zároveň probíhá rychlá islamizace USA. To není otázka jednoho prezidenta, je to dlouhodobá americká strategie. Velké peníze a džihád postupují ruku v ruce.

Čína se naopak staví na odpor proti islamizaci.

Za třetí. Hroutící se USA vnucují svým „spojencům“ ty nejhorší dekadentní trendy, které jsou pro jakoukoliv společnost zničující, od protibělošského rasismu až po změny pohlaví vnucované malým dětem. Pokud to nedělá přímo americké velvyslanectví, zcela jistě to dělají americké korporace. A když se místní vláda postaví na odpor, americká administrativa podpoří „své“ podniky i v této věci.

Oproti tomu nemáme žádné náznaky, že by Čína měla tendenci měnit civilizační trendy v jiných zemích, pozitivním ani negativním způsobem.

Kromě toho všeho nás dějiny učí, že pokud jeden stát získá takovou moc, že se nemusí ohlížet na nikoho jiného, pokaždé to skončí katastrofou. Pokušení zneužívat nadvládu je příliš silné. V lidských dějinách se zatím nenašel nikdo, kdo by takovému pokušení dokázal odolat. Svět, kde existuje více mocenských center, a kde si Američané nemohou dovolit cokoliv, takový svět je mnohem bezpečnějším místem. A místem příznivějším pro přežití malých národů.

Shrnuto: I když z logiky civilizačního konfliktu by mělo vyplývat spíše naše spojenectví s USA, v tuto chvíli není v našem zájmu se do americko-čínského konfliktu jakkoliv plést. Určitě ne na americké straně.