Vycházejí přitom nejen z jeho dosavadních vyjádření, nýbrž zejména z očekávání jeho voličů. Dospívají k závěru, že zvolení ZE!prezidenta (jak si jej zvykli nazývat) znamená zásadní zlom ve vývoji ukrajinské společnosti. Zdá se, že je dodatečně vyděsila jednoznačná podpora jeho kandidatury, která se stala protestem nejen proti jeho předchůdci Petru Porošenkovi, ale vůči směřování země od roku 2004, kdy začala Oranžová revoluce.
Po patnácti letech se totiž rozpadla ukrajinská občanská společnost, která v letech 2004 a 2014 svrhla prezidenta Janukovyče. Dubnové volby ji definitivně rozdělily na dvě nestejně velké části, které jsou navíc dost jednoznačně teritoriálně vymezeny. Radikální zastánci násilné ukrajinizace drží svou pozici pouze ve Lvově a Ternopylu, tedy v Haliči, jejich odpůrci či stoupenci tolerantního přístupu převládají všude jinde, nejvíce samozřejmě na východě. Revoluce skončila a nastává čas účtování, neboli (jak to nazývají v Haliči) revanše.
První takovou vlaštovkou bylo předvolání dosluhujícího prezidenta k výslechu, který se týkal střelby na Majdanu v únoru 2014. Začala pracovat skupina odborníků vyšetřujících kroky Petra Porošenka v průběhu jeho pětiletého prezidentského období. O návratu na Ukrajinu začínají stále hlasitěji mluvit jeho původní spojenci a následně nejhorší nepřátelé, Ihor Kolomojskyj a Michail Sakašvili. Nový prezident se již nechal slyšet, že se pokusí ukončit válku na východě Ukrajiny, kriticky se vyjádřil i k jazykovému zákonu. Pro haličské jakobíny jde o nepředstavitelnou zradu ideálů Majdanu, proto mluví o revanši a kontrarevoluci.
Vzhledem k tomu, že k tradicím ukrajinské politické kultury nepatří snaha o kompromis, ale prosazování politiky silou, dá se očekávat velmi bouřlivý vývoj. Jeho první kolo začne již v úterý 14. května, kdy zasedne ukrajinský parlament a bude rozhodovat o datu inaugurace nového prezidenta. To v případě schválení termínu navrženém Vladimírem Zelenským může znamenat následné rozpuštění Nejvyšší rady a předčasné volby. Výsledek hlasování tedy mnohé napoví.
Když jsem si četl ony nářky nad rozpadem ukrajinské občanské společnosti, musel jsem si vzpomenout na pět let starý výrok tehdejší náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové o pěti miliardách dolarů do jejího rozvoje investovaných, což umožnilo Majdan a sesazení Viktora Janukovyče. Zdá se, že ani efekt tak vysoké sumy nevydrží věčně.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:ps)
