Na jeho palubě bylo celkem pětasedmdesát lidí, nikdo nepřežil. Zdánlivá kapička v moři krve, tekoucí denně po ukrajinské zemi. Paradoxem je, že pětašedesát mrtvých patřilo k ukrajinským válečným zajatcům, kteří měli být vyměněni za ruské vojáky, zajaté ukrajinskou armádou.
Podle ruské strany zajatce přepravovala dvě letadla, po sestřelení prvního stroje byl druhý letoun odkloněn na jiné letiště. Ukrajinská strana po počátečním nadšení ze sestřelu rychle „vychladla“ a později odpoledne už jen potvrdila, že plánovaná výměna zajatců v dohodnutém čase neproběhla. Oslavné titulky o sestřelení Il-76 nahradil neutrální „pád letadla u Bělgorodu“. O pouhý den později už Zelenskij požaduje, aby „proběhlo mezinárodní vyšetřování pádu letadla“. Chápu to, reminiscence na „vyšetřování“ letu MH17 je stále živá. Už jsem se ostatně dočetl, že povinností Ruska bylo ty rakety sestřelit, nebo že lže o zajatcích na palubě.
Válka na Ukrajině, krmená západními zbraněmi a penězi, si vyžádala dalších sedmdesát pět lidských životů. K útoku na letoun podle Moskvy došlo i přes to, že výměna zajatců byla vyjednána a lety byly ukrajinské straně oznámeny. Nemám důvod tomu nevěřit a nedivím se, že Moskva viní kyjevský režim z úmyslného sestřelení letadla. Proč by to ale Kyjev dělal?
Válku na Ukrajině ovlivňují kromě Ruské federace už jen dva další aktéři – Velká Británie a USA. Jejich aktuální zájmy se ale dost výrazně liší, ačkoliv mají společný cíl – co nejvíce oslabit a poškodit Rusko, samozřejmě bez sebemenšího ohledu na ztráty a škody, které utrpí Ukrajina a její obyvatelé. Britům vyhovuje válka na Ukrajině jako taková. Po Brexitu se EU stala britským konkurentem, kterého válka na Ukrajině oslabuje ekonomicky, politicky i vojensky, bez ohledu na to, kdo má navrch. Čím déle tedy bude trvat, tím lépe pro Británii.
Naproti tomu USA mají v současné době zájem konflikt na Ukrajině co nejdříve ukončit. Samozřejmě jim, stejně jako Britům, není proti mysli ani oslabení, případně (jako bonus) i rozpad Ruska, ani likvidace EU jako ekonomického konkurenta. Stejně tak jim vůbec nezáleží na osudu Ukrajinců a Ukrajinu, nebo to, co z ní zbude, vnímají jen jako zdroj budoucích příjmů a prostředek kontinuálního vojenského tlaku na Rusko. Klíčovou roli v tom ale hraje prezident Biden a snahy o jeho znovuzvolení.
V poslední době proto kroky administrativy USA, zaměřené na urychlené ukončení konfliktu, začínají „přetlačovat“ britské snahy o jeho pokračování. Nasvědčují tomu probíhající změny osob na vedoucích místech kyjevského režimu, které začaly po poslední návštěvě Zelenského v USA. Další katastrofu ve stylu slavného útěku z Afghánistánu si Biden před volbami už prostě nemůže dovolit.
Velmi významnou roli v této „strkané“ může sehrát nesporný britský vliv na Zelenského a jeho lidi ve vedení ukrajinské armády. Hodně napověděla neočekávaná návštěva Borise Johnsona na Ukrajině 10. dubna 2022. Johnson vyrazil osobně do Kyjeva okamžitě poté, co se britské tajné služby dozvěděly, že rusko-ukrajinská mírová jednání v Turecku byla úspěšná a mírová smlouva už jen čeká na podpis obou prezidentů. Zelenskij ještě týž den nařídil rozhovory ukončit, oficiálně za britský slib podpory Ukrajiny až do jejího vítězství nad Ruskem. Ten formálně potvrdil při své poslední návštěvě Kyjeva také nový britský premiér Rishi Sunak. Zároveň oznámil i další navýšení britské pomoci Ukrajině a s prezidentem Zelenským podepsal bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci.
Sestřelení letadla se zajatci proto podle mě není náhoda. Pravděpodobně se jednalo o operaci pod taktovkou britských zpravodajských služeb s cílem zajistit další pokračování války. Zatím se nedá tak úplně odhadnout, nakolik se Britům jejich záměr podařil. Určitě se jim ale povedlo na dlouhou dobu zablokovat výměny zajatců obou stran, za což jim budou neskonale vděčny jejich rodiny.
Velkou otázkou také zůstává reakce USA, které mohou považovat tento krok svého největšího spojence v Evropě za hodně ošklivý podraz. Otázkou ovšem je, jestli si mohou nějaký ten „úkrok stranou“ dovolit v okamžiku, kdy je pro ně současná podpora Británie v akcích na Středním východě skutečně klíčová. Jak to vypadá, o Ukrajinu jako takovou jde všem zúčastněným opravdu až na posledním místě.
(rp,prvnizpravy.cz,fb,foto:arch.)
