Před několika měsíci prohlásil premiér Andrej Babiš v souvislosti s jeho trestním stíháním a kauzou Čapí hnízdo, že se stal obětí policejně-podnikatelské a justiční mafie, a celá kauza že vznikla na základě objednávky šéfů této nebezpečné kriminální organizace.

PSALI JSME: Co pojí Andreje Babiše s Andělem smrti?

Jinými slovy prohlásil, že žijeme v prohnilém a zkorumpovaném státě, kde je spravedlnost opravdu „slepá“, a její kroky určuje nebezpečný „spolek“ soudců, státních zástupců a policistů napříč jednotlivými složkami Policie ČR řízený několika bossy českého podsvětí, které v rámci tzv. „politické korektnosti“ v dnešní době raději nazýváme lobbisty či kontroverzními podnikateli.

Andrej Babiš konkrétně nařkl elitní ex-policisty Igora Gáborika a Radka Holuba, trestně stíhaného právníka Drahomíra Šachtu či kontroverzního podnikatele Ivo Rittiga. Obecně však svým nařčením otevřel Pandořinu skříňku, neboť de facto označil některé orgány policie ČR a český justiční systém za zkorumpovaný.

Slonková s Kubíkem sehráli divadlo, drama zvané „Andrej Babiš ml. unesen“

Před časem probíhala v médiích tolik kritizovaná výměna šéfů složek Policie ČR. V souvislosti s kauzou Masokombinátu Písek, kterou se redakce serveru Prvnizpravy.cz zabývá víc než rok, zaujalo redakci jmenování nového šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka, který se ujal funkce koncem letošního léta. Přestože řada médií označovala Jiřího Mazánka coby „člověka“ Andreje Babiše, z dokumentů a policejních spisů, které má redakce k dispozici, se však opak jeví pravdou.

Když před týdnem vypustilo duo novinářů Slonková/Kubík prostřednictvím televize Seznam.cz do světa měsíc starou reportáž, nebo spíše řekněme ne příliš dobře natočený pseudo-dokument tvářící se jako „investigativní senzace“ (hodné přinejmenším Pulitzerovy ceny), řada politiků a médií s již nachystanými proslovy plnými emocí žádala premiérovu okamžitou „politickou smrt“. Nikdo z nich nečekal na vyjádření protistrany, a co je závažnější, ani na podání premiérova vysvětlení či předložení jakýchkoli důkazů.

Všichni převzali výtvor Slonkové a Kubíka jako nezpochybnitelný fakt a ani na chvilku si nepřipustili, že na výpověď psychicky nemocného premiérova syna je nutné v rámci korektnosti a objektivity pohlížet jako na neověřenou výpověď trestně stíhaného člověka. Daleko závažnější je však skutečnost, že se nikdo z nich nezabýval ověřením skutečného zdravotního stavu Andreje Babiše juniora, neptal se, proč byla měsíc stará reportáž načasovaná k odvysílání jen pár dní před 17. listopadem a v době, kdy byl premiér pracovně v zahraničí.

PSALI JSME: Učiní Lenka Bradáčová konec éry další podnikatelsko-policejní mafie?

Je pplk. Mgr. Jiří Mazánek „esem v rukávu“ mocenské skupiny, která má za cíl odstranit Andreje Babiše z politiky?

Je až neuvěřitelné, jak jedna umělecky a účelově zpracovaná reportáž vyvolá hysterii a vlnu emocí u řady vrcholných politiků, kteří nesou zodpovědnost za vedení našeho státu a měli by dohlížet na to, aby Česká republika přestala být „banánovou republikou“, ale po třiceti letech od sametové revoluce konečně právním státem, kde lidé ctí demokratické principy.

A v pozadí tohoto dramatu autorů Slonková/Kubík se tu záměrně již dvacet let přehlíží stále živá a nedořešená kauza „Masokombinátu Písek“, ve které figurovali či figurují vrcholní politici, ministři, státní zástupci, policisté a soudci, ti všichni léta dobře placeni a pod taktovkou mocných a ekonomický silných darmožroutů, nebo v rámci politické korektnosti je nazveme přinejmenším velice kontroverzními podnikateli s nepřebernou řadou trestních obvinění či stíhání, avšak zákony jsou na ně stále bezzubé a krátké, neboť oni se jimi neřídí, a se svou „politicko-justiční“ četou si je tvoří a ohýbají podle toho, jak potřebují.

Kauza Masokombinátu Písek a lidé s ní spojení jsou právě oním pojítkem mezi současnou „kauzou únosu“ Andreje Babiše mladšího, aktivitami mocenských skupin, kterým premiér Babiš vyhlásil válku a nejde jim na ruku.

Je s podivem, jak rychle reagovala Policie ČR či státní zástupci po odvysílání rozhovoru s Andrejem Babišem mladším. Oproti tomu redakce serveru Prvnizpravy.cz již rok přináší řadu podnětů, oslovuje či zasílá dotazy aktérům kauzy Masokombinátu Písek, ale všichni mlčí a opakované dotazy redakce tak zůstávají dosud nezodpovězeny.

Před několika týdny zaslala např. redakce dotazy ohledně nedávného jmenování pplk. Jiřího Mazánka coby šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) českému státnímu zástupci, bývalému policistovi a nyní nově jmenovanému řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) plk. Radimovi Dragounovi, který mimochodem hned po svém nástupu zdůraznil v rozhovoru pro iRozhlas, že nechá prověřit všechny problematické případy z minulosti. Čtenářům přinášíme zaslané otázky včetně souborů v plném znění:

-------- Původní zpráva --------

Předmět:	Žádost o zodpovězení otázek - plk. JUDr. Radim Dragoun
Datum:	2018-09-26 13:56
Adresát:	zc.sbig@anletadop , zc.sbig@ksit

 Vážený pan

plk. JUDr. Radim Dragoun

ředitel Generalní inspekce bezpečnostních sborů

Vážený pane řediteli, 

obracíme se na Vás s žádostí o zodpovězení následujíích otázek v souvislosti s nedávným jmenováním plk.JUDr. Jiřího Mazánka na post ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Fakta: 

Plk. Mazánek byl dle materiálů, které má redakce k dispozici, součástí organizovaného "justičně-policejního spolku", který byl propojený na podnikatele a lobisty (např. ve spisech zmiňovaného Ivo Rittiga), a který díky nezákonným praktikám vydiral podnikatele, obstarával zfalšované dokumenty apod. Mezi ně patřili např. policisté Igor Gáborik, Radek Holub či Stanislav Rajtmajer.

Jistě máte v paměti jméno elitního policisty a bývalého šéfa pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachtu. Ten skončil krátce poté, co jeho útvar zadržel právě mj. expolicistu Igora Gáborika a jednoho z jeho kompliců, sloužícího policistu Radka Holuba. Šlachta o akci s odstupem hovořil jako o operaci Gáborík. A podle něj zatčení Gáboríka, údajného zdroje informací pro řadu vlivných osob, souviselo s rychlou snahou o reorganizaci policie.

(Gáborik a Holub byli obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele, přijetí úplatku, podplácení a pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, pozn. redakce).

Není pro Vás znepokojující skutečnost, že jeden z nynějších nejvyšších představitelů orgánu Policie ČR by mohl být součástí "podnikatelsko-policejní a justiční mafie"?

Pro Vaši lepší orientaci v dané záležitosti Vám zasíláme část z dokumentů, které má redakce k dispozici, a dva odkazy na několik nedávno vydaných článků, které se zabývají "nejen p. Mazánkem", ale vleklou a vice než 25 let stále nevyřešenou kauzou "Masokombinátu Písek".

Do mailu jsme na závěr vložili odkazy na články, které publikovala redakce serveru Prvnizpravy.cz nebo zpravodajský server Parlamentnilisty.cz (pozn. redakce). Do dnešního dne ani po urgencích neobdržela redakce žádnou odpověď. Otázkou tedy zůstává, za jaký tým kope nový ředitel GIBS?

Zpět k naší kauze, ve které sehrál a hraje jednu z klíčových rolí „Anděl smrti“

Možná je nyní potřeba čtenářům připomenout některá fakta z této kauzy, o kterých jsme v minulosti psali.

Veřejnost má jistě v paměti jméno elitního policisty a bývalého šéfa pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachtu. Ten skončil krátce poté, co jeho útvar zadržel právě mj. ex-policistu Igora Gáborika a jednoho z jeho kompliců, sloužícího policistu Radka Holuba. Šlachta o akci s odstupem hovořil jako o operaci Gáborík. A podle něj zatčení Gáboríka, údajného zdroje informací pro řadu vlivných osob, souviselo s rychlou snahou o reorganizaci policie. Reorganizace elitních útvarů policie byla zahájena před pár lety takřka ze dne na den, a jak k tomu dodal Šlachta, údajně začala den po operaci Gáborík,“ řekl Šlachta.

Gáborik a Holub byli obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele, přijetí úplatku, podplácení a pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací. „Trestná činnost se týkala neoprávněného předáváním informací z probíhajících trestních řízení a informací z lustrací uzavřených systémů bezpečnostních složek“, prohlásila tehdy krátce po zatčení pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

A právě Igor Gáborik též figuruje v kauze Masokombinátu Písek, společně s obviněným policistou Stanislavem Rajtmajerem, což býval jeden z hlavních kompliců „Anděla smrti“ Tomáše Linharta. Linhart před lety například zařídil přes Rajtmajera, aby „vykonstruoval“ obvinění, zahájil úkony trestního stíhání a uvalil vazbu na majitele Masokombinátu Písek Čestmíra Motejzíka, aby ho tak donutil k proplacení směnky v hodnotě 75 mil. Kč. Je důležité též zmínit, že na Čestmíra Motejzíka byla letos v létě v souvislosti s touto kauzou uvalena vazba.

 Ve šlépějích Františka Mrázka kráčí Anděl smrti

V jednom z předešlých článků s názvem „Ve šlépějích Františka Mrázka kráčí Anděl smrti“ upozornila redakce Prvnizpravy.cz na velmi znepokojivá fakta, která poukazovala na velmi nestandardní kroky a úkony ze strany některých státních zástupců, policejních vyšetřovatelů, soudců a dokonce i ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „Andělem smrti“ označil kdysi ve své reportáži na TV Nova investigativní reportér Josef Klíma právě Tomáše Linharta, kontroverzního podnikatele s kriminální minulostí a jednoho z hlavních aktérů této bizardní kauzy.

 

Ačkoli redakce konfrontovala řadu vrcholných politiků či jednotlivých aktérů tohoto vleklého soudního sporu s konkrétními policejními záznamy, výslechy či dalšími materiály týkající se této kauzy, všichni do jednoho si na nic nepamatují, nebo s redakcí nekomunikují. Bojí se snad „Anděla smrti“ nebo jeho mocných „zaměstnavatelů“?

Magie a kouzla v podání Linharta aneb jak se vyhnout trestu a vězení

Ačkoli se Linhart vždy vydával za řádného podnikatele, tento původně vekslák z éry konce osmdesátých let svými aktivitami připomíná spíše aféru nechvalně známého Berdychova gangu. Linhartovi se podařilo vytvořit nebezpečnou chobotnici vztahů a „obchodních dohod“, kdy na jedné straně stál on coby podnikatel a řada jeho kumpánů z podsvětí, a na druhé straně lidé od policie či státního zastupitelství. Linhartovo jméno figurovalo mimo jiné v sérii záhadných úmrtí čtyř podnikatelů, kteří s Linhartem obchodovali a všichni mu prodali za pakatel velké majetky. Velkého pokusu o podvod se Linhart pokusil v kauze Mezinárodního svazu studentstva, kdy se Linhart během konkursního řízení pokusil získat více jak 60 milionů korun, kdy se Linhart podal přihlášku pohledávky do konkurzního řízení vedeného proti Mezinárodnímu svazu studentstva, avšak na základě dodatku ke smlouvě, který zfalšoval za pomocí notářky. Po vyšetřování uznal pražský městský soud v r. 2010 Tomáše Linharta vinným a vyfasoval trest devět let ve vězení. Po vleklé kauze a odvolání byli Linhart zproštěn viny, a finální verdikt o vině mělo rozhodnout dovolaní k Nejvyššímu soudu.

Na jaké straně barikády stojí nejvyšší státní žalobce Pavel Zeman?

Někdejší šéf žalobců Pavel Zeman (nynější nejvyšší státní žalobce, pozn. redakce) špatným postupem zhatil řádné dokončení soudního procesu, neboť Dovolání Nejvyššímu soudu nechal podepsat svého náměstka, ačkoli Zeman byl ze svého titulu a funkce jediným oprávněným člověkem dodatek podepsat. Tím případ pro Linharta definitivně skončil a unikl tak po velmi záhadném počinu státního žalobce Pavla Zemana devítiletému trestu.

K dovolání došlo v neprospěch Linharta v zákonné lhůtě. Vzhledem k tomu, že však dovolaní nepodal nejvyšší vrchní státní zástupce Pavel Zeman, ale jeho první náměstek Igor Stříž.

Co si o tomto „přehmatu“ Pavla Zemana máme myslet? Šlo tehdy jen o pracovní selhání, které nestojí za zmínku? Je tento člověk důvěryhodný a kompetentní k výkonu funkce Nejvyššího státního žalobce? Možná měl jen špatný den. Každý z nás ho zná, prostě Den Blbec! Pak je ovšem otázkou, kolik takových špatných dnů měl Pavel Zeman během své kariéry. Jeden, dva či víc?

Padne Babiš nebo tzv. Podnikatelsko-policejní a justiční mafie?

Kauza Masokombinátu Písek zažila během uplynulého roku velký třesk, což postupně vyplývá z analýzy a ověřování řady dokumentů, nahrávek (o jejichž existenci nemají jednotliví aktéři nejspíše dosud ani tušení), ale též ze stovek spisů a tisíců stránek úředních záznamů a protokolů např. ze 4. oddělení Inspekce ministra vnitra, Služby kriminální policie a vyšetřování (SPOK), Městského státního zastupitelství v Praze, Krajského a okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích či Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4, dále záznamů a výpovědí bývalých či stále sloužících operativních důstojníků z řad Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), bývalých příslušníků složek Policie ČR, např. ze Služby kriminální policie a vyšetřování (SKPV), Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK) či z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, nebo na základě exkluzivních svědectví aktérů či přímých účastníků této bizardní kauzy.

PSALI JSME: Odhalí Bradáčová žábu na prameni? Pro lidi je symbolem spravedlnosti

Anděl smrti vs. Anděl spravedlnosti! A co na to Lenka Bradáčová?

Od doby, kdy jsme koncem loňského roku zveřejnili první článek týkající se kauzy Masokombinátu Písek, obdržela redakce desítky dopisů, dokumentů a spisů, také pár audiovizuálních nahrávek. Kuriozitou je anonymní dopis, ve kterém se autor podepsal jako Anděl spravedlnosti. Zároveň přiložil dopis, který zaslal pražské vrchní státní zástupkyni Lence Bradáčové. Není bez zajímavosti, že valná většina informací koresponduje s fakty, jejichž relevanci a autenticitu si již redakce ověřila na základě materiálů, které má k dispozici.

Možná nečte Lenka Bradáčová "anonymní dopisy", ale jak si redakce ověřila, k jejím rukám se nedostanou ani dopisy adresované přímo jí. A to ani v případě, kdy se Bradáčovou obrátil jeden z dalších hlavních aktérů kauzy Masokombinátu Písek pan Miroslav Moškvan, původní majitel směnky na 75 miliónů, kterou mu odcizil před mnoha lety jeho dnes již bývalý společník Tomáš Linhart.

Místo Lenky Bradáčové však odpověděl panu Moškvanovi státní zástupce Mgr. Vladimír Novák. Pro čtenáře jistě nebude překvapením, že ani tento státní zástupce Mgr. Vladimír Novák působící v současné době na Vrchním státním zastupitelství v Praze není v této kauze žádným nováčkem.

Další soudní stání na obzoru a možná přijde i Moškván

Příští úterý, tedy 27. listopadu, proběhne další soud spojený s touto kauzou, ve kterém se objeví záhadný Tomáš Linhart coby strana žalující, a žalovaným bude tentokráte majitel Masokombinátu Písek Čestmír Motejzík.

Linhart se v tomto případě domáhá vyplacení směnky, která mu však nenáleží. Ostatně před lety tuto verzi vyřkl před jiným soudem, a také v témže znění sepsal notářsky ověřené prohlášení. Linhart tak již před časem přiznal, že není majitelem předmětné směnky, a jako jediného a výlučného vlastníka označil pana Miroslava Moškvana. Tímto jednáním je zřejmé, že Linhart stále pokračuje v páchání trestné činnosti.

Miroslav Moškvan, který již vyhrál šest soudních sporů. Před nedávnem zamítl soud žalobu Čestmíra Motejzíka, který obvinil pana Moškvana, že se chtěl nezákonně obohatit tím, že se na základě pověření a plné moci domáhal vyplacení směnky. Motejzík tehdy částečně směnku proplatil. Soud však konstatoval, že Čestmír Motejzík byl o všech skutečnostech řádně informován, jednal nekalým způsobem a účelově tak vyváděl prostředky z firmy.

Moškván chce identifikovat směnku, která leží desítky let v trezoru

Miroslav Moškvan zaslal soudu žádost, aby v nadcházejícím soudním líčení mohl vystoupit jako svědek, přičemž avizoval, že soudu předloží dle jeho vyjádření veškeré důkazní materiály hraničící ze stoprocentní jistotou prokazující skutečnost, že je jediným a nezpochybnitelným vlastníkem předmětné směnky. Důležité je na tomto místě zmínit, že vyzval soud k tomu, aby mohl identifikovat onu směnku. Je s podivem, že ta stále desítky let leží v notářské úschově u jistého pana notáže Krčmy, a ani policie, ani soudy si ji nikdy nevyžádaly. Proč?

Moškvan přitom prohlásil, že je jediný, kdo je schopen směnku identifikovat, popsat, soudu předem sdělit "skryté" znaky, proč a kdy vznikla a proč a jak je sepsána.

Možná čtenáře nepřekvapí, že dosud nepřišla od soudu žádná odpověď.Pokud ale skutečně žijeme ve státě, kde spravedlnost nesmí být slepá a zákony se musí ctít a platit pro každého, pak by měl být v brzsku naplněn i článek Ústavy hovořící o tom, že soukromý majetek je nedotknutelný a chráněný zákonem. Z toho tedy vyplývá, že by měl být vrácen pravému majiteli, tedy p. Moškvanovi. Zvláště když sám skomírající "Anděl smrti" Linhart již přiznal, že jediným 100% vlastníkem směnky je právě zmiňovaný Miroslav Moškvan.

Redakce Prvnizpravy.cz bude tento proces sledovat a přinese čtenářům další podrobnosti tohoto nekonečného hororového příběhu. Kdo ví, možná si Slonková s Kubíkem najdou čas a pokusí se napravit sovu reputaci a vyhrabat se ze dna novinářské žumpy. Nedělejme si ale iluze, Slonková s Kubíkem jsou již přeci dávno „pořešeni“!

(svob., prvnizpravy.cz, foto:mp,arch.,post)