V rozhovoru se Zuzanou Majerovou spisovatelka Lenka Procházková připomněla naši historii, soužití Čechů a římskokatolické církve reprezentované Vatikánem.
Češi byli proslulí jak o kacířský národ, odpor proti římskokatolické církvi nezačal Mistrem Janem Husem a vrcholil v té době husitskými válkami, kdy husité nebyli poraženi křižáky, ale až v bitvě u Lipan je musel porazit vnitřní nepřítel. Po porážce stavovského povstání, bitvě na Bílé Hoře, došlo k velkým majetkovým změnám a třistaleté porobě.
Konkordát s Vatikánem sice podepsal císař František Josef I., ale po 15 letch smlouvu vypověděl, i pro Habsburky znamenala nebezpečí v možnosti zásahů římskokatolické církve do jejich vládnutí.
Prezident Tomáš Garrigue Masaryk provedl dvě pozemkové reformy, kdy církvi byly zabaveny nemalé majetky a prosazoval odluku státu od církve.
Po roce 1948 se představitelé církve stali de facto zaměstnanci státu, ale majetky jim nebyly vráceny.
Až po tzv.sametové revoluci nastala doba navracení církevních majetků, která vyvrcholila církevními restitucemi za vlády Petra Nečase.
A církev si opět počkala, neboť čas je pro ni věčný a podařilo se ji majetky, které dostala převést vlastně na soukromé a postup církve pokračuje, kdy teď podepsal premiér Petr Fiala Smlouvu (konkordát) mezi ČR a Vatikánem, mezinárodní smlouvu, která umožňuje církvi nominovat své lidi do různých orgánů ČR a opět tak zasahovat do života Čechů, upozorňuje Lenka Procházková.
(rp,prvnizpravy.cz,tvraptor,foto:arch.)
