Přesto jsou to slova pozoruhodná a proto doslova: „Jednou se mohou obrátit proti nám!“ píše Zdeněk Zbořil  komentáři pro Prvnizpravy.cz. 

Podobné téma si vybral režisér filmu Patriot games (u nás známé jako Vysoká hra patriotů) Phillip Noyce a autor předlohy Tom Clancy asi o třicet pět let dříve, ale bojovalo se v něm,  střílelo a zabíjelo se stejnou intenzitou jako dnes. Jen třeba místo amerických vzbouřenců pronásledovaných britskou koloniální armádou, jsou postavami ve frontových liniích irští teroristé, obchodující  stejně brutálně a neurvale se zbraněmi a se smrtí jako jejich předkové a potomci v různých koutech světa. ně brutálně a neurvale se zbraněmi a se smrtí jako jejich předkové a potomci v různých koutech světa. 

To nám ukazuje, jakou vážnost má slovo patriot v některých zemích našich spojenců, přestože u nás doma je původního smyslu a obsahu zbavené a u  některých osob postižených právním vzděláním, stejně jako jejich mediálních truvérů, kteří jsou pod vlivem bruselsko-evropských kuloárů, je dokonce považováno za un-fahig. 

Napadlo nás, že to připomíná evropskou nejistotu a atmosféru v roce Mnichova a mnichovanství, jak je popisoval Jan Tesař ve svém vynikajícím seriálu Vlastenci a bojovníci letech 1968-1969. (Vycházel tehdy jako část tzv. Literárek a konečně jako část Tesařovy práce Mnichovský syndrom, 2000.) 

Nechceme tvrdit, že opět žijeme v době „předmnichovské“, ale  shoda jmen evropských aktérů Mnichovské krize 1938 s dobou současnou je přinejmenším nápadná. Stejně jako tehdejší očekávání a zklamání burcují k činnosti „vlastence a bojovníky“. 

Nedovolujeme si „hádat z výsledku“, který je nám dobře známý, a který v současném chaotickém vidění světa, se může zdát být cestou ke krizi. Snad ale můžeme připomenout některé jeho tragické i hrdinské postavy, jejichž osudy se nám začínají ztrácet v zapomnění.

Protože ve Spojených státech platí tradice, že nejdříve se natočí film a teprve potom se podle něho začne střílet, můžeme si dovolit zabývat se i tím, co slovo „patriot“ znamená dnes pro amerického prezidenta, jeho generály a celou politickou třídu. I ta je jedním z dominantních hráčů globální scény. Současně populární zbraň Je sice prezentována jako německá opožděná „wunderwaffe“ z konce prohrané druhé světové války, ale její pojmenování Vlastenec neboli Patriot svědčí také o tom, že má pověst téměř kultovní. 

A tak jedním z důvodů pojmenování toho vojenského zařízení, které má podobu mobilní vojenské základny, je zvoleno  podle amerického historického filmu z doby vedení války o nezávislost. Byl natočen a uveden do distribuce v letech 1998-2000 a jeho hlavní představitel Mel Gibson má typické teatrální rysy nejednoho amerického prezidenta. Když se tento vzor nepodařilo napodobit sukničkáři Billu Clintonovi, antierotismem posedlému Georgi Bushovi jr., musel být vytesán etnicky špatně srozumitelný  Barack Obama. Ale přesto novou politiku Spojených státu na polích válečných definoval až u nás podceňovaný Joe Biden, jehož státnická teze “…Nechceme Rusko zničit (myšlena Ruská federace) ale oslabit!“ vstoupila do světových dějin a stále se jimi potácí podle náhodných výbuchů lokálních válek.

Donald Trump Bidenovu myšlenku posílil svým rozhodným Amerika first! a od té doby nikdo nemůže pochybovat o tom, kdo, podle jeho představ, bude o budoucí existenci nebo neexistenci rozhodovat. Alespoň podle názoru velké části těch Američanů, kteří věří, že  Trump je Patriot a patriot je Trump. A o tom se s nikým nediskutuje! To sice neznamená, že se nemůže mýlit, ale zatím platí, že jakýkoliv jeho nástupce musí být vlastenec. A pokud se českým politickým vzdělancům toto slovo nelíbí, dovolme jim říkat patriot. Konečně i dopravovat na Ukrajinu  základnu protivzdušné obrany i ofenzivy pod jménem Vlastenec, nezní ani bojovně, a přiznejme si, tak trochu polo-světově.