Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Nedávno zemřel bývalý papež Benedikt XVI., který měl podle některých jeho kritiků, vlastně funkci jakéhosi inkvizitora nebo člověka, který dbá na to, co církev produkuje, jako texty, jako litanie, jako svoji vlastní ideologii. Byl to ale člověk kultivovaný, velice vzdělaný, a tvrdit, že měl právo jakéhosi „církevního cenzora“ by jistě katolické věřící urazilo.
Horší to je, když o tom, co se může nebo nesmí publikovat rozhodují lidé, kteří jsou ne vždy ve státních strukturách, jsou hluboce nevzdělaní a netuší, jak vůbec definovat pravdu a lež, jak definovat informaci a dezinformaci. Prostě člověk, který ani nevystudoval v Kolíně bakalářské studium na VŠPSV, a může být třeba placeným státem uznaným cenzorem, nebo je ministrem pro rozvoj vědy v České republice, nemůže vůbec chápat jakého zločinu se dopouštějí ti, kteří chtějí aplikovat brutální cenzuru, která se podle některých omylem dostala jako zakázaná do Listiny základních práv a svobod. Listiny, která je v podstatě součástí ústavních pořádků všech členských zemí Evropské unie. Takový nebo podobný ministr, nebo státem honorovaný výzkumník ani nemůže chápat jakého zločinu, zlého činu, se dopouští,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Něco z historie…
„Nejde jenom o Mistra Jana z Husi, který byl upálen jen kvůli tomu, že nechtěl odvolat to, co kázal a církev to nepovažovala za pravdu. A vzpomeňme si na 4. sjezd Svazu československých spisovatelů v roce 1967, kde měl Karel Kosík projev na toto téma. (Kosík, pro zapomnětlivé, dlouhá léta sdílel pracovnu ve Filosofickém ústavu ČSAV s Janem Patočkou.) Možná by i dnes stálo za to, aby si naši komisaři a komisařky jeho text někdy přečetli, protože on jím sice samozřejmě napadá cenzuru komunistického režimu, ale upozorňoval na morální perverzi a všeobecnou škodlivost toho, co se může stát, jak je se zpívá v té slavné písničce Vladimíra Vysockého, když si někdo splete pravdu a lež.:
Když si pravda svlékne šaty, aby se chvilku prospala, lež si je vezme na sebe a pravda, když se probudí, je nahá. Nezbývá ji, než obléci si šaty lži a v nich se vydá do světa hledat ty svoje. Od té doby pravda a lež chodí světem, vzájemně se hledají, nebo naopak nechtějí setkat, ale nikdo neví, kdo je pravda a kdo je lež,“ připomíná Zdeněk Zbořil.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
