Zbořil: Měli bychom si více všímat silného spojení Číny a Ruska

politika

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout, jak se mění přátelství v nepřátelství a naopak, a to konkrétně na příkladu Sovětského svazu a Číny, respektive Ruska a Číny.

Zbořil: Měli bychom si více všímat silného spojení Číny a Ruska
Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz
22. června 2022 - 03:20

Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„To je zajímavé a hlavně velké téma,  na které se trošku zapomíná, které má jednu z prvních epizod zahraničněpolitické koncepce obou zemí už někdy v 18. století, kdy vrcholí ruské „tažení na východ“ (stremlenije na Vostok),  a kdy dochází k jednomu z prvních diplomatických kontaktů - je uzavřená smlouva, někdy okolo roku 1725, o tom,  jak budou tyto dvě země přátelsky nebo nepřátelsky vycházet.

Je zajímavé, že jeden z hlavních bodů této smlouvy je vymezení hranic,  potom způsob jak budou vojenští zběhové z jedné nebo z druhé strany vzájemně vyměňováni. Ta dohoda má takové vojensko-technické pozadí a ono se to pak táhne celá ta léta až do 20. století, kdy se sovětští generálové dostávají do Wu-chanu na vojenskou akademii. Tam se dokonce mezi jejich spolupracovníky  objevil pozdější prezident Čínské republiky Čankajšek a samozřejmě zase na druhé straně, se tam objevují  komunističtí generálové (Blücher et al.), kteří byli napojení na III. Internacionálu,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Bojovali spolu, byli úhlavnímmi nepřáteli a nyní jsou to přátelé…

„Střet, který se odehrál na řece Ussuri a na soutoku Ussuri s Amurem, je zajímavý tím, že se vlastně už traduje od roku 1960,  a později prochází léty, kdy se  Čínská lidová republika  chce stát členem klubu držitelů atomových zbraní a skutečně provede první zkušební výbuch na svém teritoriu. Skutečné nepřátelství vrcholí ještě krátce před zahájením ping-pongové diplomacie,  kterou uvedl do čínsko-amerických vztahů Richard Nixon, a která dost dlouho trvala. Je svým způsobem také spojená s pozdějším úspěchem čínské ekonomiky a vlastně i úspěchů při rozšiřování čínského vlivu na Dálném východě a v jihovýchodní Asii.

A to,  co je skutečně nejzajímavější, a co nás dnes baví, a nemusel nám to říkat ani Henry Kissinger, je způsob jakým se sblížila Ruská federace a Čínská lidová republika, když přišly na to, že nohou spolupracovat ve svůj prospěch,  a na úkor jiných zemí,  ať už se jedná o surovinovou základnu,  o čínskou pracovitost a schopnost organizovat ekonomiku v posledních 25 letech. Je pozoruhodné, a možná  bychom tomu měli věnovat větší pozornost,  než těm bouřlivým vyjádřením čínského ministra zahraničních věcí nebo ministra národní obrany,  kteří upozorňují Spojené státy na to, že tento vztah tady existuje a že to je program na několik příštích desetiletí,“ dodává Zdeněk Zbořil.

Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
 


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)




43 - 9274490247 / 0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ6201000000439274490247 
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Kdo by měl být novým českým eurokomisařem?