Zbořil: Naše doba je zvláštní, charaktery některých lidí jsou formovány vojenskými událostmi

<< NĚCO Z HISTORIE >> V našem historickém okénku bychom si mohli připomenout zavraždění Albrechta z Valdštejna, vojevůdce a známého vojenského podnikatele 25. února roku 1634. A tak jako Valdštejn, jsou i dnes mnozí naši současníci charakterově závislí na válkychtivé orientaci.

Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz

Mohli bychom z jeho doby něco převzít do doby dnešní? Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?

„Mně by to na „první dobrou“ nenapadlo, ale když jste to takhle řekl, tak skutečně se mi zdá, že naše doba, kterou proti své vůli žijeme, je něco jako válka třicetiletá. A charaktery různých lidí, nejenom vojevůdců, jsou formovány vojenskými událostmi.

Prvnizpravy.cz - Zbořil: Někteří politici propadají do beznaděje. Nezvládají tempo furioso Donalda Trumpa?

Albrecht z Valdštejna, i když válčil na území dnešního Německa, měl svoje panství na území Českého království, které zmodernizoval, na kterém hospodařil. Zde postavil své první manufaktury a vyráběl od látek po zbraně všechno možné, a tím zanechal taky zvláštní stopu v českých dějinách. Včetně, samozřejmě, té své dramatické smrti v Chebu. Na té posteli. která údajně skončila prostřednictvím Emy Destinové v majetku Alfonse Muchy a nakonec jeho syna Jiřího Muchy, spisovatele, který zemřel v její blízkosti.  Docela by mne zajímalo by kam zmizela a kdo s ní obchoduje dodnes,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Valdštejnův odkaz…

„Ale skutečně příběh Albrechta z Valdštejna je dramatický, a není to jen tak, že se dá snadno soudit nebo náhodně adorovat. Je součástí podivné války třicetileté a všech jejích epizod, i když ta první, ta nejdramatičtější v životě vévodově, končí rokem 1634. To znamená ještě před těmi prapodivnějšími léty před uzavřením „Vestfálského míru“. A je tam ještě jedna věc, která s tím souvisí. S tím, že nabyl popularity díky tomu, že se o něm dalo poutavě psát, a že se dal spojit s dějinami celé třicetileté války, měl jeho osud svoje zvláštní kouzlo.  A je zajímavé, že je to odlišné pro německy píšící autory, a jiné pro česky píšící autory, a dokonce i pro skupinu autorů, kteří se snažili zachovávat objektivní přístup k této legendární historické události. A také těch, kteří se okolo osoby Albrechta z Valdštejna vymýšleli podivné historky a nejpodivnější souvislosti.

Takže Valdštejn je z hlediska české historie tak zvláštně zařazený a nezařazený, jako pozitivně vnímaná osobnost, stejně jako persona hanobená a odsuzovaná. Mnozí lidé uvažují i o tom, co by se stalo, kdyby se Albrecht z Valdštejna stal českým králem, jak mu jeho nepřátelé, kteří ho zlikvidovali prostřednictvím najatých vrahů, asi neprávem přisuzovali. 

Mojmír Grygar, ve své pozoruhodné práci Proměny české otázky (STOA 2024), a na okraji českých osudů říká, že „Čechy nemohou se spolehnout na tu ani na onu stranu, nepatří Východu ani Západu, a ve chvíli, kdy chtějí jít vlastní cestou, jsou napadeny z té strany, o kterou se právě opírají“. Netýká se to tak trochu i osudu vévody frýdlantského, utraceného v krvavém únoru 1634“, dodává Zdeněk Zbořil.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX