Tento týden začala olympiáda v Číně, mezitím ale probíhají vojenská cvičení, přes naši republiku se přesouvá „obrkonvoj“ americké armády a kromě sto tisíc vojáků na hranicích Ukrajiny z Ruska, jak pořád slyšíme, tak se na druhé straně objevilo i sto dvacet tisíc ukrajinských vojáků.
Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Je to opravdu pozoruhodná shoda událostí v době, kdy jsme přesvědčováni, že na území takzvané totalitní Čínské lidové republiky probíhají celosvětové Zimní olympijské hry, kde se setkávají lidé různých národů, národností a reprezentantů druhů sportu, kteří mají sice také spolu bojovat, ale mírovými prostředky, podle pravidel a přitom se na sebe usmívat a přát jeden druhému vítězství.
Na druhé straně evropská takzvaná demokratická část světa cení zuby na svoje potenciální nepřátelé a potenciální nepřátelé se zase brání tím, že shromažďují vojáky, zatím jenom na svém území a obávají se, že „demokratické armády“ je napadnou, a že se budou muset všichni nějak bránit,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
My taky bojujeme, zatím na politické frontě…
„Česká republika k tomu přispěla pozoruhodnými výkony, jako byla výzva předsedkyně Poslanecké sněmovny, aby maďarský lid sice mírovými prostředky, ale přece jenom svrhl a doslova vyhnal řádně zvoleného ministerského předsedu Viktora Orbána a vybral si někoho jiného, zřejmě včetně té podivné politické strany velmi silně antisemitské, která se jmenuje Jobbik.
A také se uvažuje i o tom, jestli náhodou na východních hranicích s Ruskem, Běloruskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem a Polskem nezačne nějaký skutečný konflikt. Tam už se nemluví o mírové spolupráci, tam už se skutečně mluví o tom kdo kolik a komu dodal granátů, dělostřeleckých granátů a kdo je na to hrdý a kdo je za to odpovědný.
Nevím jestli si náhodou někteří čeští politici uvědomují, že u nás je příprava agresivní války trestná, případně agitace ve prospěch agresivní války, a že záleží na výkladu jednoho slova „agrese“, aby mohli být pohnáni k trestní odpovědnosti. Jestli na to dojde dnes nebo zítra to je v podstatě jedno, protože to je zločin, který je nepromlčitelný. Je tam sazba od osmi a více let, ale také zvláštní, výjimečný trest,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Zakladatel novodobých olympijských her by se asi divil…
„Takže je to podivná tvář světa - bílá-černá, veselá-smutná, kterou si jistě Pierre de Coubertin, když snil o obnově myšlenky olympijských her, nepředstavoval, nebo ho ani ve snu nenapadla. Ta umělecká díla a kouzlo umění, které spojuje národy, to se zdá už dávno podlehlo „zlatému teleti“ Mezinárodního olympijského výboru a jak zimní, tak letní Olympijské hry jsou doslova eldorádem, územím el-doradem, kde je možné dolovat zlato. A navíc se i ta sportovní stránka omezuje ve prospěch sportů, které jsou finančně lukrativní.
Doufejme, že ani ta demokratická část poloostrova Evropa nebude orientována jenom na zisk, který by ji mohl přinést její čin na obranu míru a bezpečnosti zemí, které jsou součástí Severoatlantického paktu. Také jsem si všiml, že vlastně poslední prohlášení i českých politiků o této „smlouvě“ mluví jako o zemi: Severoatlantický pakt posouvá nebo odsouvá svojí východní hranici. Ale zapomněli jsme na to, že je to obranný pakt a že má podle prvního článku své Smlouvy uvažovat o mírovém řešení a teprve podle toho pátého se může rozhodnout o nějaké vojenské akci. Ale o „posouvání hranic“ v té smlouvě není žádná zmínka,“ dodává Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp, prvnizpravy.cz, foto:arch.)
