Abychom věděli, že Vánoce mohou být i dobou bouřlivou, vzpomeňme, že v předvečer Štědrého dne 1466, 23. prosince, uvalil papež Pavel II. klatbu na českého krále Jiřího z Poděbrad, prohlásil jej za kacíře a sesazeného z trůnu.

Trochu morbidní je vzpomínat v předvečer křesťanských svátků míru a smíru na historický fakt, že 20. prostince 1917 byla založena ČEKA – Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotážemi při Radě lidových komisařů RSFSR.  Jejím zakladatelem a prvním předsedou byl typický revolucionář na přelomu dvou století.  Katolicko-polský zchudlý šlechtic, anarchista, účastník Varšavského povstání, vězeň na Sibiři a pronásledovaný na území Rakouska-Uherska. Jeho jméno bylo Felix Edmundovič Dzeržinskij (1877-1926) a učinil tak na doporučení nebo rozkaz V.I.Lenina.

Už v roce 1922 byl změněn název ČEKA na GPU  a vojenskou GRU, od roku 1934 až do 1939 to byla NKVD. To už bylo po smrti otce zakladatele v roce 1926, dodnes zahalenou do milosrdné mlhy neznalosti. Ani na adrese Moskva Bolšaja Lubljanka, v budově bývalé londýnské společnosti Llyods, o tom prý ještě dnes nic nevědí.

Tato organizace existovala jako KGB  od 13. března 1978 do 3. prosince 1991. Vždy se hlásila k nástupnictví po ČEKA i NKVD a alespoň symbolicky ke svému zakladateli. A víme, ze slov prezidenta Putina, že se nebojí slova „čekista“ a považuje jej spíše za „epiteton ornans“, než za odsouzeníhodné jméno mající svůj zděděný kontext i v současnosti.

Tři osoby a osobnosti, které zde vzpomínáme při příležitostí Svátků vánočních, jsou kuriozní trojlístek. Ale jak víme, také od nepaměti, lidé si dobu a místo svého narození nemohou vybírat a teprve jejich činy, nikoliv slova, ukazují na jejich slávu a bloudění. O jejich popularitu se pak postarají kronikáři a hagiografové, kteří mají tu výhodu, že mohou hádat z výsledku.