Píše to ve své knize „Co je v sázce: budoucnost globálního míru“, upozornila RIA Novosti.

Politik také popisuje, jak byla tato otázka projednána na konci studené války. Poté poznamenává, že NATO i Varšavská smlouva prošly procesem revize vojenských doktrín a bylo dosaženo dohody o omezení ozbrojených sil, která byla podepsána členy těchto aliancí.

„Navrhnout, v podmínkách existence Varšavské smlouvy, jakousi „právně závaznou dohodu “o nešíření NATO do východní Evropy - jak moji kritici zpětně požadují – bylo absurdní," zdůraznil Gorbačov.

Podle něj mělo sovětské vedení v těchto podmínkách právo požadovat „soulad nejen s písmeny, ale také s duchem podepsaných dohod“. Pozdější rozhodnutí o rozšíření Severoatlantické aliance však oslabilo důvěru mezi stranami a „Rusko z toho nemohlo nevyvodit závěry“, uvedl Gorbačov.

„Američané se budou muset vyrovnat s faktem, že Spojené státy nejsou jediným polem politického a ekonomického vlivu na světě. Multipolární svět je již realitou. Uznání toho není snadné. Ve věcech bezpečnosti, obchodu, migrace jednají Spojené státy, jako by všechna rozhodnutí byla jejich výsadou a druzí by to měli vzít na vědomí,“ poznamenal Gorbačov ve své nové knize.

Dále ostře zkritizoval americké odstoupení od jaderné dohody s Íránem a že lze jen doufat, že „tento ničivý krok nepovede ke katastrofickému vývoji událostí v oblasti Blízkého východu“. V této souvislosti vyslovil obavy z krachu konference o nešíření jaderných zbraní v roce 2020.

Celkově vyslovil obavy z militarizace nejen vesmíru, ale také světové politiky.

Mimo jiné poznamenal, že jak Spojené státy, tak i Ruská federace dnes mohou zabezpečit svoji bezpečnost bez jaderných zbraní.

Odmítnutí politiky protiruských sankcí v zájmu samotného Západu nemohou ovlivnit postavení Ruska na Krymu a nepřinesou žádný účinek, s výjimkou vzájemného odcizení a komplikace dialogu, uvedl bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov.

„Když západní vůdci nevěnovali pozornost vůli lidu vyjádřené v referendu v březnu 2014, vydali se na cestu k odsouzení Ruska a uvalení sankcí proti němu. Zaprvé, sankce jsou zbraně se dvojím ostřím a zadruhé, nemohou ovlivnit Postoj Ruska k této otázce,“ napsal Gorbačov.

Bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov je rovněž přesvědčen, že budoucnost Ruska spočívá v demokracii, lidé se musí poučit ze své minulosti, a to si vyžádá čas.

„Kam jde Rusko? Ptají se mě na tuto otázku doma i v zahraničí. A často s podtextem, s pochybnostmi o schopnosti Ruska dospět k skutečné demokracii. Někdy se přímo ptají, kolik přijatých zákonů a akcí ruských orgánů se týká demokracie. Vždy odpovím: naši lidé jsou demokratičtější, než si myslíte,“ uvedl Gorbačov.

Musíme si uvědomit, že Rusko má za sebou těžkou historii, v níž bylo 250 let mongolského jha, nevolnictví, stalinských represí, zdůraznil politik.

„Lidé se učili, že se s nimi zachází jako s otroky. A když to skončilo, v 90. letech museli snášet chaos a svévolnost, která se prezentovala jako demokracie. Naši lidé by se měli poučit ze své minulosti - co by mělo být odmítnuto a co přijato. Ale Rusko může mít pouze jednu budoucnost: demokracii,“ je přesvědčen Gorbačov.