A kdy bylo obtížné odlišit takové volání od utopického blouznění, jaké provází lidstvo po tisíce let.
Jenže jedna věc je volat po změně režimu, mnohem obtížnější je srovnat si v hlavě, co by se vlastně mělo měnit, natož v tom dosáhnout shody.
Poměrně snadný je požadavek ochodu vlády Petra Fialy. Takovou kombinaci děsivé bezohlednosti vůči drtivé většině obyvatel a zároveň naprosté neschopnosti české země ještě nezažily. Není snad dne, aby se nevyvalil nějaký nový průšvih (dán často tou neschopností). Někdo říká, že to všechno dělají schválně, ale něco je tak strašlivě hloupé, že to snad schválně být nemůže. Třeba poslední kousek spočívající v tom, že poté, co Fialova vláda prosadila daň z přístupu k internetu (tzv. televizní a rozhlasový poplatek), nedošla jejím ministrům tak elementární věc, jako že by tu daň měly vybírat finanční úřady. Místo toho se formuje paralelní systém výběru daní, který si dokonce ani nedokáže sehnat základní informace o občanech, takže o ně musí žádat občany znovu. A než si přestaneme ťukat na čelo, objeví se další kauza.
Skalním příznivcům vlády Petra Fialy to nevadí. Ostatně, po bitcoingate si můžeme být naprosto jisti, že z principu nemůže existovat žádné pochybení ani zločin, který by současné vládě její příznivci neodpustili.
Jenže i když s tímhle pohledem nesouhlasíme, co z toho vyplývá? Co to znamená „změnit systém“? Shrnuji tedy hlavní myšlenky článku, který jsem na toto téma napsal před několika lety.
První vrstvou opozice jsou ti, kdo odmítají některé konkrétní kroky prosazované vládnoucí oligarchií (volná migrace z muslimských zemí, povinná elektromobilita, transgender na základních školách apod.), zároveň jsou ale věrnými příznivci současného politicko-ekonomického uspořádání. Budu je nazývat LOAJÁLNÍ OPOZICÍ. Občas požadují i personální změny, ale jen toho typu, že by byl premiér Fiala nahrazen třeba ministrem Blažkem nebo hejtmanem Kubou nebo třeba Petrem Macinkou.
Stejně podstatné ale je, co tihle lidé měnit nechtějí. Nechtějí provádět změny v politickém systému. Nechtějí měnit ultraliberální ekonomický systém (beztak ho nazývají „socialistickým“). Jsou spokojeni se situací, kdy globální korporace mají mnohem větší moc než národní vlády. Nechápou, co je špatného na totální privatizaci.
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: O kulturní dominanci
Pak je tu OPOZICE PROTISYSTÉMOVÁ. To jsou lidé, kteří se domnívají, že zmíněné šílené politiky (volná migrace, green deal atd.) jsou nutným důsledkem současného politicko-ekonomického uspořádání a že je tudíž důležité cílit na celkovou transformaci společnosti a na zlomení současných struktur moci. S tím souvisí i požadavky na poměrně radikální ekonomické reformy s cílem zkrotit banky a nadnárodní korporace. Je pro ně nepřijatelné i současná liberální podoba školství, médií, justice apod. Tedy taková změna systému obdobná té, jakou provedli třeba v Maďarsku.
A co měnit nechtějí? Nechtějí měnit moderní svět, jak byl zformován osvícenstvím a průmyslovou revolucí. Svět, ve kterém má zásadní (až diktátorskou) pozici empirická věda. Svět, kde je společnost určována ideály jako rovnost, solidarita a osobní svoboda. Svět, kde hrají velkou roli moderní instituce, jako tradiční rodina (i v té současné chaotické podobě s poměrně vysokou rozvodovostí) a politický národ. Svět neustálého pokroku a postupného zlepšování. Svět, kde jsme smířeni s tím, že lidé se rozvádějí, jednají sobecky, jsou nedostatečně duchovní apod. Svět technologického optimismu.
Kupříkladu já, když píšu, že potřebujeme změnu civilizačního směřování, tak tím myslím, že bez změny kurzu přijdeme o tento moderní svět a vrátíme se do před-moderních dob.
A pak je tu ještě třetí vrstva opozice. Ta vychází z přesvědčení, že nestačí odmítnout jednotlivé ničivé projekty a že ani změna ekonomicko-politického modelu nestačí. Problémem je podle nich celá moderní civilizace, včetně vědy, racionality, matematiky a statistiky, víry v pokrok, ideálu rovnosti, zvyšování životní úrovně atd.
Nejvýraznější spor mezi alternativou a jinými vrstvami opozice se vedl o očkování. Nicméně nejde o pár injekcí. V pozadí je spor o význam celé moderní medicíny, potažmo celé moderní vědy. Je to něco jednoznačně pozitivního nebo jen prodejní nástroj farmaceutických korporací? Pravidelně se vynořují spory o roli Izraele, respektive Židů. Pokud totiž věřím, že celá moderní civilizace je zvrácená a nebezpečná, pak představují Židé horší problém než džihád (tenhle odstavec byl napsán ještě před vypuknutím dalšího kola izraelsko-islámského konfliktu. Prosím čtenáře, aby to nebrali jako vyjádření k momentálně probíhajícím bojům).
I když alternativa občas taky mluví o vědě (a najdeme mezi nimi i pár vědců), jejich porozumění tomu výrazu je naprosto odlišné od toho, jak se používal v posledních dvou staletích. Podle alternativy je věda jeden obrovský podvod, jehož jediným smyslem je ovládání lidí. Mělo by ji nahradit „probuzené vědomí“ nebo něco na ten způsob.
Tento postoj je často nepřiznaný. Člověk si říká, že vlastně není proti modernímu světu, není proti vědě atd., ale veškeré projevy moderního světa, na které naráží, pokládá za zvrácené a veškeré vědecké aktivity za zkorumpované.
Kam zařadit současné opoziční projekty? ANO kombinuje první a druhou vrstvu (možná s maličkým přesahem do třetí), Svobodní a Motoristé se pevně drží v první vrstvě, SPD pokrývá druhou a třetí vrstvu. Komunisté byli tradičně ukázkovými představiteli druhé vrstvy, ale dnešní Stačilo je více ve třetí. Většina malých vlasteneckých stran jsou představiteli třetí vrstvy. Sebe řadím do druhé.
Pokud je toto rozřazení správné, vyplývá z toho spousta důsledků. Třeba, že hlas pro ANO je hlasem pro radikálnější změnu než hlas Motoristům. Slogany o konzervativní kontrarevoluci na tom nemohou nic změnit.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
