Deep State: Ruská armáda se přeskupuje v rámci příprav na jaro

zprávy

Ruská armáda postoupila poblíž Slavjansku a Konstantinovky, informuje Deep State.

Deep State: Ruská armáda se přeskupuje v rámci příprav na jaro
Ilustrační foto
13. března 2026 - 03:20

Počet útoků provedených Ruskou federací v prvních deseti dnech března byl 1.400, oproti průměru 1.800 za předchozích šest měsíců. V současné době jsou nejaktivnějšími oblastmi na frontě Pokrovsk, Guljajpole, Konstantinovka a Slavjanský směr.



Pokrovsk a Mirnograd již byly fakticky dobyty a probíhají útoky na Rodinskoje a Grišino. Guljajpole bylo také fakticky dobyto a ruská armáda již útočí na osady na západě: Zalizničnoje, Staroukrajinku a Svjatopetrivku. Tento směr byl v posledních dnech obzvláště aktivní a Rusko zneužívalo slabiny ukrajinských ozbrojených sil v obraně.

V sektoru Konstantinovka ruské síly neustále zkoumají obranu kolem města a hledají slabá místa, která by jim umožnila dosáhnout Konstantinovky. Počet útočných operací v oblasti Slavjanska se zvyšuje, a to především díky ruskému úspěchu při dobytí Severska, informuje Deep State.

Vojenská strategie Ruské federace a ukrajinských ozbrojených sil. Jak se budou události na frontě vyvíjet v roce 2026?

Během uplynulého týdne se ukrajinská a ruská média a telegramové kanály zaplnily předpověďmi nadcházející „jarní a letní ofenzivy“ ruské armády a také analýzami možných akcí ukrajinských ozbrojených sil. 
 
Zelenskij také oznámil, že se Rusko připravuje na jarní ofenzivu, zatímco Oleksandr Komarenko, náčelník Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, slíbil, že během letošní vojenské kampaně podnikne něco, co „nepřítel nečeká“. 
 
Diskutuje se také o možných směrech ruského „hlavního úderu“, přičemž se jako takový obvykle uvádí Doněcká oblast.
 

Úplná kontrola dronů nad bojištěm vylučuje jakékoli překvapivé údery velkými silami v jednom směru v předem stanoveném čase.
 
Obě válčící strany provádějí své útočné operace podobným způsobem: Neustálé útoky malých skupin pěchoty, infiltrace do frontové linie a současný pokus o „vyřazení“ nepřátelských pilotů dronů (to je v současnosti primární cíl) za účelem vytvoření průlomů v „zóně ničení“ pro další postup a konsolidaci.
 
V podstatě se jedná o neustálé hledání slabých míst v obraně a snahu o jejich proražení, jakmile jsou nalezena. Ze systémových faktorů, které mohou přispět k úspěchu této taktiky, stojí za zmínku pouze „hon“ na operátory dronů. Další faktory jsou víceméně náhodné – chyby nepřátelského velení, které může útok „zaspat“ a včas nenasadit zálohy, a především povětrnostní podmínky.

 
Například mlha umožňuje pěchotě infiltrovat frontovou linii bez obav z dronů. Rusové například dosáhli významného pokroku během mlhavých měsíců října-listopadu-prosince loňského roku, kdy téměř kompletně dobyli Pokrovsk, Mirnograd a Guljajpole.
 
Útočníkům napomáhá i výskyt listí na stromech. Zatímco dříve zelený kryt upřednostňoval obránce, kteří se v něm mohli snadno schovat, v éře dominance dronů umožňuje listoví útočným skupinám postupovat relativně nepozorovaně.
 

Proto, jak ukazují nedávné zkušenosti, útočné akce se na jaře skutečně zintenzivňují. Je pravděpodobné, že se to stane i nyní.
 
V uplynulém roce se však hustota dronů ještě zvýšila, což znamená, že jakékoli ofenzívy jsou pomalé a spojené s velmi těžkými ztrátami. To platí pro útoky ruské i ukrajinské armády. Jediný rozdíl je v tom, že ruská armáda má větší rezervy lidských sil (stejně jako větší schopnosti zasáhnout palbou identifikovaná místa operátorů dronů), což jí umožňuje udržovat stabilní postup na mnoha úsecích fronty, i když s těžkými ztrátami (ačkoli se to v poslední době zpomalilo kvůli výše uvedeným faktorům). Ukrajinské protiútoky jsou však kvůli nedostatku lidských sil a silněji obsazeným ruským obranným liniím pouze lokalizované a odstrašující. Jak se stalo začátkem loňského roku u Pokrovska nebo začátkem letošního roku na rozhraní Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Postupem času tyto útoky selhávají a nevedou k hlubokým průnikům. Ani Kupjansk, kde Rusové zpočátku drželi velmi zranitelnou pozici, stále nebyl plně osvobozen a boje tam pokračují (jak potvrzují ukrajinské zdroje). Některé protiútoky ukrajinských ozbrojených sil však měly významný dopad na situaci na frontě. Například odříznutí Dobropilského výběžku v loňském roce (více o tom níže).
 
Celkově však boje nadále probíhají ve „vyhlazovací válce“, kde primárním cílem není plánovat rozsáhlé ofenzívy v duchu druhé světové války, ale vyčerpat lidské, morální a ekonomické zdroje nepřítele taktikou „tisíce malých řezů“, aby se v určitém okamžiku kvantita proměnila v kvalitu a nepřátelská fronta (nebo týl) se zhroutila.


Tento vývoj událostí by se mohl změnit pouze tehdy, pokud by jedna ze stran dosáhla významné vojensko-technické výhody (především ve využití robotických systémů), což dosud nebylo pozorováno. Jakákoli inovace je rychle přijata a je obnovena parita.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)


Anketa

Měl by se prezident Petr Pavel zúčstnit letošního summitu NATO?