Když německé ministerstvo obrany představilo podobu modernizovaného Wehrdienstu, šlo o nejzásadnější reformu ozbrojených sil za poslední desetiletí. Nový systém vznikl po rozsáhlých jednáních mezi Unií a sociální demokracií a osobně jej oznámil ministr obrany Boris Pistorius. Podle něj jde o vyvážený návrh, který reaguje na dramaticky proměněnou bezpečnostní situaci v Evropě. Podrobné vysvětlení hlavních principů uvádí oficiální vládní text, jenž slouží jako základ pro tuto analýzu.
Ústředním cílem reforem je připravit Bundeswehr na dlouhodobé plnění aliančních závazků a zároveň zajistit spolehlivou obranu vlastního území. Německá vláda plánuje navýšení personálního rámce ozbrojených sil včetně aktivních vojáků i rezervistů až na 460 tisíc osob. Do roku 2035 by mělo být 260 tisíc lidí v aktivní službě a dalších 200 tisíc v rezervě. Pistorius opakovaně zdůrazňuje, že dobrovolný vstup do služby zůstává prioritou, nicméně systém musí být natolik robustní, aby dokázal reagovat i na případný nedostatek personálu v době zvýšeného geopolitického rizika.
Po letech se znovu zavádí základní proces označovaný jako Wehrerfassung, tedy evidence mladých mužů a žen. Od ledna 2026 obdrží všichni osmnáctiletí dotazník, jehož účelem je posoudit jejich motivaci a zdravotní předpoklady k výkonu služby. Pro muže bude vyplnění povinné, pro ženy dobrovolné. Zákon zároveň nově upravuje postavení osob, které změnily svůj pohlavní zápis na mužský, a pro účely evidence se budou řídit stejným režimem jako ostatní muži. Cílem je vytvořit přehled o reálných personálních možnostech země v případě zhoršení bezpečnostní situace.
Od léta 2027 se začne postupně obnovovat také povinná lékařská a psychologická prohlídka známá jako Musterung. Probíhat bude v kariérních centrech nebo v nově budovaných hodnoticích střediscích inspirovaných švédským modelem. Během jediného dne absolvují uchazeči testy fyzických, psychických a intelektových schopností a výsledky budou k dispozici okamžitě. V prvním roce se počítá přibližně s dvaceti tisíci dobrovolníky. Po navýšení kapacit bude možné každoročně vyhodnotit celý ročník, tedy zhruba tři sta tisíc mladých mužů.
Reforma staví na principu dobrovolnosti, ale zároveň vytváří mechanismus pro případ, že by dobrovolníků nebylo dost. Pokud by ozbrojené síly nedokázaly naplnit zákonec stanovený personální růst, může Bundestag rozhodnout o zavedení takzvané Bedarfswehrpflicht. Ta by podle tvůrců návrhu nepředstavovala návrat k dřívějšímu modelu, ale cílené a časově omezené opatření aktivované pouze tehdy, pokud dobrovolný systém selže. Aktivace by vždy vyžadovala nové rozhodnutí parlamentu a nemá vzniknout žádný automatický mechanismus.
Systém počítá i s možností losování, pokud by ani Bedarfswehrpflicht nedokázala zaplnit potřebné počty. Politická reprezentace však zdůrazňuje, že by šlo o krajní variantu použitelnou až po vyčerpání všech jiných možností. Reforma je koncipována tak, aby kombinovala dobrovolný princip s realistickou stabilizací obranného potenciálu státu.
Silnou pozornost vzbuzují také finanční a motivační podmínky. Pro dobrovolné zájemce je určena minimální měsíční odměna 2600 eur hrubého, u roční služby se částka zvyšuje na 2700 eur včetně ubytování. Vojáci budou mít možnost získat příspěvek na řidičský průkaz pro osobní i nákladní vůz a mají být umisťováni co nejblíže svému bydlišti. Podle vlády má tato úprava zvýšit atraktivitu armády pro mladé lidi, kteří váhají mezi civilní kariérou a službou státu.
Psali jsme - Americký prezident: Kyjev udělal strašnou chybu
Nový Wehrdienst bude flexibilní i pokud jde o délku služby. Minimální závazek činí šest měsíců. Po této době se každý může rozhodnout, zda bude pokračovat. Uchazeči, kteří se zavážou na dvanáct měsíců nebo více, přecházejí do statutu vojáka z povolání na dobu určitou, což přináší stabilnější příjem a jasně definovanou kariérní strukturu. V případě zájmu a splnění požadavků lze službu prodloužit až na pětadvacet let.
Legislativní návrh zatím není definitivně schválen. Po dohodě mezi CDU, CSU a SPD musí projít Bundestagem, což se očekává na začátku prosince. Poté jej posoudí Bundesrat. Pokud bude schválen, vstoupí zákon v platnost 1. ledna 2026. Německo se tak stane první velkou evropskou zemí, která po ruské agresi proti Ukrajině přistoupila k systémové modernizaci branné povinnosti propojené s dobrovolným principem.
Reforma přichází v době, kdy evropské státy přehodnocují své bezpečnostní strategie a hledají způsob, jak posílit obranyschopnost bez rozsáhlého návratu k povinné vojenské službě. Německý model může být inspirací pro další země, které se snaží najít rovnováhu mezi demokratickými hodnotami, požadavky moderního boje a potřebou udržet dostatečně velkou armádu i rezervu. Následující roky ukážou, zda nový systém přiláká dostatek dobrovolníků a zda se stane stabilním pilířem evropské obrany.
(Kovář, bmvg.de, foto: aiko)
