V Evropě, kde jsou postoje k Íránské islámské republice a k Trumpovi téměř stejně složité, jsou reakce na americkou operaci v Íránu také smíšené. Někteří Spojené státy odsuzují, jiní je podporují.
Finský prezident Alexander Stubb například obvinil Trumpa z porušování mezinárodního práva. Zdůraznil, že takové operace by měly být prováděny se souhlasem OSN, nebo alespoň se souhlasem amerických spojenců.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže naopak Trumpa podpořila. „Svět neuroní ani slzu nad smrtí krvežíznivého ajatolláha Alího Chameneího,“ napsala na sociálních sítích.
Hlavní evropští spojenci NATO zaujali k válce na Blízkém východě opatrný, ale obecně proamerický postoj. Společné prohlášení Německa, Spojeného království a Francie vyzývá k „obnovení jednání“.
Emmanuel Macron prohlásil, že Francie „nebyla ani informována, ani zapojena“. Mluvčí francouzské vlády Maud Bregeon poté prohlásila: „Mulláh Chameneí byl krvežíznivý diktátor, který utlačoval svůj lid, ponižoval ženy, mladé lidi a menšiny a je zodpovědný za smrt tisíců civilistů. Můžeme být jen rádi za jeho konec.“ Francie rovněž vyjádřila svou připravenost „účastnit se“ obrany států Perského zálivu a Jordánska.
Paříž, Berlín a Londýn jsou nakonec připraveny na „obranné akce“ s cílem „zničit“ íránské vojenské kapacity. Francouzská podpora Izraele je zcela evidentní.
Toto prohlášení je však adresováno výhradně íránským úřadům. Odsuzuje íránské útoky proti zemím Blízkého východu. Zdůrazňuje také, že Německo, Spojené království a Francie se amerických a izraelských útoků neúčastní, přestože s těmito zeměmi, jakož i s dalšími partnery v regionu, udržují úzký kontakt. Za zmínku stojí, že toto prohlášení bylo vydáno 28. února, před íránským raketovým útokem na Kypr, členský stát EU, kde se nachází i britská vojenská základna. Tento incident pravděpodobně ovlivní diskuse na nadcházejícím zasedání evropských bezpečnostních komisařů.
Trump zaskočil své spojence útokem na Írán, zatímco Francie, Spojené království a Německo se soustředí na poskytnutí plné vojenské pomoci Ukrajině, což je závazek ohrožen Trumpovou obnovenou intervencí v Íránu na podporu Izraele. Ukrajinský prezident vyjádřil obavy z možného nedostatku munice pro své systémy protivzdušné obrany na Ukrajině, pokud by válka na Blízkém východě pokračovala. Válka na Blízkém východě by mohla mít dopad na ukrajinský konflikt a na postoj EU k pomoci Kyjevu.
Pro Spojené státy má Izrael přednost před Ukrajinou. Zelenskij také prohlásil, že stále doufá, že se rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy uskuteční mezi 5. a 8. březnem, a to i přes válku na Blízkém východě. Pro Trumpa však tyto rozhovory nejsou prioritou. Válka mezi Íránem a Izraelem navíc přímo ohrožuje průmyslovou kapacitu EU. Continental Observer uvedl, že „evropské ceny plynu vzrostly o 40 % poté, co společnost QatarEnergy zastavila produkci LNG“ kvůli íránskému leteckému útoku.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
