Americká strategie v konfliktu s Íránem se podle bývalého zbrojního inspektora OSN Scotta Rittera pohybuje v nebezpečné „informační bublině“, která může mít zásadní dopady nejen na vývoj konfliktu, ale i na stabilitu celého Blízkého východu. Ritter ostře kritizuje způsob, jakým jsou nejvyšší představitelé Spojených států informováni o průběhu operací, a varuje, že realita na bojišti je zcela odlišná od obrazu prezentovaného politickému vedení.
Podle Rittera dostává prezident Donald Trump pouze selektivně sestříhané záběry bombardování, které mají vyvolat dojem úspěchu. „Prezident nemá vůbec tušení, co se skutečně děje. Sleduje jen obrazy vytvořené tak, aby ho potěšily,“ uvedl. Tento způsob prezentace označil za „válečnou pornografii“, která nahrazuje skutečné vojenské zpravodajství.
Zásadním problémem podle něj není pouze kvalita informací, ale i samotná koncepce vojenské strategie. Ritter upozorňuje, že Spojené státy opakují chyby známé již z konfliktu v Perském zálivu na počátku tisíciletí. Tehdy se podle něj ukázalo, že letecká kampaň sama o sobě nedokáže zničit protivníka ani dosáhnout strategických cílů. „V určité fázi jsme si začali namlouvat, že když shodíme určité množství bomb, zničíme odpovídající procento vojenských kapacit. Tak to ale nefungovalo,“ připomíná Ritter.
Důležitý moment tehdejší války podle něj spočíval v tom, že rozhodující část irácké vojenské techniky byla zničena až při pozemních operacích. „Armáda nakonec zničila většinu irácké výzbroje v přímém střetu. Letecké síly nebyly tak efektivní, jak si myslely,“ konstatuje. Tento historický precedent považuje za klíčový i pro současný konflikt s Íránem.
Ritter tvrdí, že současná americká strategie je založena na čistě leteckých úderech, které jsou navíc podle jeho slov vedeny na základě nedostatečných nebo chybných zpravodajských informací. „Máme zde čistě leteckou kampaň se špatným cílením a špatnou rozvědkou. Kdyby byla rozvědka kvalitní, Írán by dnes nebyl schopen odpovídat raketovými útoky,“ uvedl.
Tato kritika míří i na současné vedení amerického ministerstva obrany. Ritter označil ministra obrany za „zcela nekompetentního“ a dodal, že není schopen prezidentovi předat relevantní analýzy ani strategické uvažování. „Prezident jen opakuje nesmysly. Nedostává skutečný briefing, ale jen krátké video prezentace,“ tvrdí.
Z jeho slov vyplývá zásadní obava, a to že politické vedení může činit rozhodnutí na základě zkresleného obrazu reality. To je v případě vojenského konfliktu mimořádně rizikové. Pokud totiž strategie vychází z mylných předpokladů, může vést k eskalaci bez reálné šance na úspěch.
Ritter zároveň upozorňuje na strukturální problém celé operace. Podle něj nelze dosáhnout rozhodujícího vítězství bez nasazení pozemních sil, které by byly schopny kontrolovat území a eliminovat protivníka. Taková operace by však vyžadovala masivní nasazení, které je v současnosti nereálné. „Nemáme půl milionu vojáků potřebných k tomu, abychom vůbec mohli uvažovat o efektivní pozemní operaci. A i tak by byla vystavena vysokému riziku selhání,“ upozorňuje.
Tato slova zpochybňují nejen aktuální taktiku, ale i celkovou strategii Spojených států v regionu. Konflikt s Íránem se tak podle Rittera může stát dalším příkladem války, kde technologická převaha a mediální obraz nahrazují reálné pochopení situace na bojišti.
Z jeho kritiky vyplývá širší závěr, který přesahuje samotný konflikt. Pokud politické vedení spoléhá na selektivní informace a vizuálně atraktivní prezentace místo komplexní analýzy, vzniká prostředí, ve kterém se strategie odtrhává od reality. A právě tento „reality vacuum“, jak Ritter situaci označuje, může být tím nejnebezpečnějším faktorem celé současné krize.
V kontextu rostoucího napětí na Blízkém východě tak nejde pouze o vojenskou efektivitu, ale o samotnou schopnost politického systému přijímat informovaná rozhodnutí. Pokud tato schopnost selhává, může mít konflikt mnohem širší a méně předvídatelné důsledky, než jaké dnes připouští oficiální prohlášení americké administrativy.
(Chmelík, prvizpravy.cz, repro: facebook)
