Peskov v pátek prohlásil, že se Rusové nezúčastní a rozhovory proběhnou v bilaterálním americko-ukrajinském formátu. Proč?
Druhým jsou Trumpovy neustálé výzvy Zelenskému k „dohodě“, kterou je podle něj Putin již připraven uzavřít. Právě dnes Trump prohlásil, že je pro něj obtížnější jednat se Zelenským než s Putinem.
Na základě toho lze předpokládat, že hlavním tématem jednání bude stažení ukrajinských vojsk z Donbasu, s čímž Zelenskij nesouhlasí. Zdá se však, že Spojené státy budou opět trvat na svém.
Západní média mezitím již informují, že Ukrajina odmítá jeden z požadavků USA – konání voleb. Banková čelí kvůli této otázce střetu s Bílým domem, informuje The Times.
Podle novin dospěla pracovní skupina za účasti Ústřední volební komise k závěru, že volby jsou možné nejméně šest měsíců po příměří. Místopředseda Ústřední volební komise Dubovik uvedl, že návrh zákona o poválečných volbách měli parlamentu předložit koncem minulého měsíce, ale plánují pokračovat v diskusích nejméně do konce května, protože klíčové otázky týkající se zajištění spravedlivých voleb bez ruských útoků nebo vměšování dosud nebyly vyřešeny.
Trump však trval na konání voleb jako součást jakékoli mírové dohody s Ruskem. Toho požadovala i Moskva.
„Nebudu jmenovat, ale víte, jaký příklad nám dali? Americkou občanskou válku. Řekli: ‚Během občanské války jsme pořádali volby, tak proč ne vy?‘ To přišlo od Trumpovy administrativy,“ řekl Dubovik.
Pro připomenutí, Zelenskij dříve prohlásil, že prezidentské volby by se mohly konat během války a že by se za tímto účelem připravoval samostatný zákon. Pak ale náhle změnil rétoriku a prohlásil, že volby se budou konat pouze v případě příměří. Podle Trumpova plánu by však příměří vstoupilo v platnost až po stažení ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu, což Zelenskij odmítá.
To znamená, že je možné, že Rusko ponechává Zelenského rezignaci jako jednu z podmínek mírového procesu. Toho se Spojené státy možná snaží dosáhnout povzbuzováním Kyjeva k uspořádání voleb.







