Abbás Aráqčí řekl: „Podle mého názoru by měl být po válce navržen nový mechanismus pro Hormuzský průliv, aby lodě mohly bezpečně proplouvat podle jasných pravidel, která zohledňují zájmy Íránu a regionu.“ 

Aráqčí je evidentně rozumný člověk. Je ochoten obětovat část íránské suverenity, aby zabránil dalším izraelsko-americkým pokusům o zničení Íránu v zájmu Velkého Izraele tím, že postaví mezinárodní koalici do čela izraelské agrese vůči Íránu. Aráqčí dal jasně najevo, že Írán není příčinou problému.

Přehlíží však, že příčinou problému je sionistická izraelská agenda Velkého Izraele – „sedm zemí za 5 let“. Aráqčího fráze „po válce“ naznačuje, že nechápe, že dokud existuje sionistická agenda, NEBUDE ŽÁDNÉ „po válce“, pokud se Írán nepodřídí izraelské nadvládě nad muslimským Blízkým východem.


Většina sionistické agendy již byla splněna.   Washington, jednající ve prospěch Velkého Izraele, zničil Irák, Libyi a Sýrii a zanechal chaos na místě fungujících arabských států.   Írán je současným cílem a bývalý izraelský premiér Naftali Bennett minulý měsíc na Konferenci amerických židovských organizací řekl, že „Turecko je další Írán“.   Jinými slovy, Bennett vydal mocné americko-izraelské lobby rozkazy k zahájení démonizace Turecka a jeho následnému zničení po Íránu. 

V únoru se izraelsko-americká koalice domnívala, že Írán se zhroutí do 3 dnů. V březnu se dozvídáme, že Írán byl na dlouhodobý konflikt lépe připraven než izraelsko-americká koalice. Trump chce odejít, protože rostoucí ceny energií ohrožují jeho prezidentství v nadcházejících volbách do poloviny volebního období. Netanjahu však Trumpovu potřebu zcela ignoroval a konflikt vyhrotil útokem na velké íránské plynové pole. Írán reagoval zničením největšího plynového zařízení v Perském zálivu, zařízení v hodnotě mnoha miliard dolarů, jehož obnova bude trvat roky.

Je to Izrael a jeho americká loutka, prezident Donald Trump, jejichž nevyprovokovaná a bezdůvodná agrese proti Íránu v zájmu Velkého Izraele způsobuje světový nedostatek energie a hnojiv. 

Miliardy lidí zaplatí za izraelsko-americkou nevyprovokovanou a neoprávněnou agresi proti Íránu. Írán za ni již platí, protože izraelsko-americká válka je zabíjením civilistů, jako v Gaze, Libanonu, Iráku, Libyi, Sýrii a Afghánistánu. 

Írán se pravděpodobně bojí využít své výhody k tomu, aby způsobil izraelsko-americké straně ponižující porážku, protože aby z porážky vytěžili vítězství, izraelsko-americká strana bude operovat tím, že Írán zaútočí jadernými zbraněmi.   Írán tak bude v pokušení vzdát se svého vítězství, protože se íránská vláda rozhodla morálně odmítnout jaderné zbraně, a v důsledku toho ohrozila existenci íránského národního státu.

Jsou to sionističtí Izraelci, kteří jsou jedinými odhodlanými nacionalisty na světě. Je to sionistický Izrael, kdo má agendu, o které si sionisté myslí, že stojí za to za ni riskovat vše.   Všude jinde je etnická identita v ústraní a sotva existuje. Evropské etnické skupiny, jako jsou Němci a Francouzi, se mění na Evropany a multikulturalisty. V USA se demokraté ztotožňují se zločinci, imigrantskými vetřelci a sexuálními zvrhlíky. Své americké spoluobčany považují za Trumpovy ubožáky. Je v pořádku, že Izrael je etnicky nacionalistický stát, ale všude jinde je být nacionalistou rasistické a nacistické. V dnešní Evropě je být nacionalistou téměř zločinem. Francie a Německo chtějí nacionalisty, jako je Marine Le Penová, uvěznit.

V západním nežidovském světě bylo nacionalistické sebeuvědomění obětováno na oltář multikulturalismu.   Místo národních států zde stojí Babylonské věže. 

Babylonské věže jsou extrémně slabé, protože populace nemají žádné společné hodnoty, zájmy ani přesvědčení a často jsou seřazeny proti sobě, například mezi sunnity a šíity.