Lídři v Damašku, Caracasu a nyní i v Teheránu postupně čelili skutečnosti, že ruská podpora má své jasné meze, píše Politiko, které analyzuje reakci Moskvy po atentátu na íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelských útocích na Teherán.
2. března 2026 - 04:20
Když v sobotu ráno dopadly americké a izraelské bomby na íránské hlavní město, šéf íránské diplomacie telefonoval do Moskvy. Podle oficiálního oznámení ruské strany ministr zahraničí Sergej Lavrov vyjádřil svému íránskému kolegovi soustrast a slíbil podporu – podle Politika však pouze ústní .
Írán po Sýrii a Venezuele
Od začátku války na Ukrajině před čtyřmi lety se Kreml rétoricky prezentoval jako vůdce tzv. multipolárního světa a odpůrce americké hegemonie. V klíčových momentech, kdy byli spojenci Moskvy pod přímým útokem, však ruská reakce zůstala omezená.
Syrský prezident Bašár Asad si koncem roku 2024, během ofenzívy povstaleckých sil na Damašek, uvědomil, že ruská podpora nezaručuje přežití režimu. Venezuelský prezident Nicolas Maduro, který je od začátku letošního roku ve vazbě u USA, si podle serveru Politiko pravděpodobně klade otázku, kde byla Moskva, když nejvíce potřeboval pomoc.
V sobotu byl zabit i nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což potvrdil i americký prezident Donald Trump. Odhaduje se tak, že Írán se stal nejnovějším příkladem rozporu mezi silnými sděleními Kremlu o konfrontaci s Washingtonem a realitou v terénu.
Pouze symbolická podpora z Moskvy
Pro Teherán neměla být vlažná reakce Moskvy překvapením. Podobný vzorec byl patrný i během loňské dvanáctidenní války s Izraelem, kdy ruští představitelé odsoudili útoky na Írán, ale bez konkrétních kroků.
V následujících měsících se Moskva snažila posílit vztahy s Teheránem. Hájila právo íránských úřadů potlačovat protesty a podle některých zpráv k tomu bylo použito ruské vojenské vybavení a technologie. V prosinci se podle Financial Times Rusko dohodlo na dodávce přenosných raketových systémů v hodnotě 500 milionů eur, zatímco se Írán připravoval na možnost nových amerických úderů.
Moskva současně nabídla zprostředkování mezi USA a Íránem, včetně návrhu na skladování íránských zásob obohaceného uranu na ruském území.
Tento měsíc uspořádalo íránské a ruské námořnictvo společné cvičení v Ománském zálivu, ale Moskva vyslala pouze jednu válečnou loď. Kremelský poradce Nikolaj Patrušev také oznámil nová cvičení v Hormuzském průlivu za účasti Číny.
Když však nastal rozhodující okamžik a útok na Teherán, o přímé ruské vojenské pomoci Íránu nepadla ani zmínka.
Formálně k tomu Rusko nebylo povinno. Ačkoli Moskva a Teherán podepsaly v dubnu 2025 dohodu o strategickém partnerství, v dokumentu není žádná klauzule o vzájemné obraně, což dále potvrzuje, že politická sdělení neznamenají automatickou vojenskou ochranu.