Podle něj procházejí politické procesy v Evropě v posledních letech hlubokou transformací, přičemž se, jak tvrdí, demokratický systém stále více mění v centralizovaný a militarizovaný model vládnutí.
„Demokracie v Evropě se zcela mění v něco jako antidemokratický a válečný despotismus. Agresivní rétorika , nové vojenské přípravy, propaganda a cenzura jsou dvě strany téže mince. Cílem je zúžit prostor pro veřejnou debatu, aby úřady mohly snáze zatáhnout své vlastní občany do nové války,“ řekl Baab.
Ekonomické zájmy jako základ politiky
Baab zvláště zdůraznil , že na tvrdší přístup Bruselu vůči Moskvě nelze nahlížet výhradně bezpečnostním prizmatem, ale že za ním stojí i specifické ekonomické zájmy západních politických elit.
„Podstatný důvod této válečné rétoriky a cenzury spočívá v tom, že Západ ztratil kontrolu nad vlastními investicemi. Ještě v roce 2013 podepsal tehdejší nizozemský premiér Mark Rutte smlouvu s úřady na Ukrajině a společností Shell o průzkumu nerostných surovin a plynu na východě Ukrajiny. Šlo o investice v hodnotě několika miliard eur. Dnes jsou tato území pod ruskou kontrolou, což znamená, že tyto investice byly ztraceny,“ uvedl Bab.
Dodal, že podle této logiky se nyní od občanů Evropské unie očekává, že ponesou důsledky politických a obchodních hodnocení, která se ukázala jako chybná.
Prohlášení německého politologa přicházejí v době, kdy Rusko poukazuje na to, co považuje za bezprecedentní nárůst aktivity NATO poblíž svých západních hranic. Aliance v posledních letech rozšiřuje svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě a tyto kroky zdůvodňuje potřebou „odrazit agresi“.
Moskva opakovaně vyjádřila znepokojení nad posilováním vojenských schopností NATO v Evropě. Ruské ministerstvo zahraničí dříve oznámilo, že je otevřeno dialogu s Aliancí, ale pouze na rovnocenném základě, s podmínkou, že Západ upustí od další militarizace kontinentu.
(rp,prvnizpravy.cz,informer,foto:arch.)
