Rusové postupují, ukrajinské armádě chybí pohonné hmoty

zprávy

Ruská armáda pokračuje v postupu v Pokrovském směru. Ruské jednotky dobyly většinu obce Grišino a postoupily také v oblasti bývalého Dobropilského výběžku, informuje Deep State.

Rusové postupují, ukrajinské armádě chybí pohonné hmoty
Ilustrační foto
28. března 2026 - 03:20

S blížící se frontovou linií se situace v donbaských městech na frontové linii zhoršuje. Slavjansk a Kramatorsk jsou postupně ničeny a situace uvnitř měst se stává čím dál horší.



„Slavjansk a Kramatorsk se mění téměř denně. Počet zničených budov roste. K Šahídům a KABům se přidaly drony FPV a čekající drony. Atmosféra těžkne, lidé jsou smutnější. Všichni chápou, že tato města nečeká nic dobrého,“ píše voják Ruslan Krasnov.

Mezitím včera řada ruských opozičních a západních médií informovala, že Putin na uzavřené schůzce s významnými podniky prohlásil, že má v úmyslu pokračovat ve válce až do úplného dobytí celého území Doněcké a Luhanské oblasti. 

Podle zdrojů Financial Times to ruský prezident vysvětlil tím, že Ukrajina během posledních kol jednání zprostředkovaných USA odmítla stáhnout svá vojska z Doněcké oblasti.

Putin podle zdrojů uvedl, že je připraven přijmout americký návrh na vytvoření demilitarizované nebo zvláštní ekonomické zóny v Donbasu poté, co se dostane pod ruskou kontrolu, ale Kyjev uvedl, že předání Doněcké oblasti je „červená čára“, kterou nemůže překročit. 

Také podle Financial Times na této schůzce generální ředitel Rosněfti Sečin apeloval na velké podniky, aby do ruského rozpočtu přispěly „dobrovolnými dary“. Podle zpráv médií okamžitě reagovali miliardáři Sulejman Kerimov (který slíbil přispět 1,23 miliardami dolarů) a Oleg Děripaska.

Kreml však později popřel, že by Putin nebo Sečin vyzývali podnikatele k darům. Uvedli, že se jednalo o iniciativu jednoho z podnikatelů, kterou podporuje ruský prezident. Kreml však zprávy o úmyslu bojovat až do dosažení hranic Doněcké oblasti nepopřel.


Útoky na energetickou infrastrukturu pokračují. V Poltavské oblasti byly zaznamenány útoky na plynárenské výrobní zařízení společnosti Naftogaz. Byly hlášeny vážné škody a provoz byl zastaven. Po dnešním ostřelování jsou někteří obyvatelé v Charkovské, Sumské a Oděské oblasti také bez proudu. 

Nedostatek pohonných hmot v ukrajinské armádě

Pokračují ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Dnes byl proveden další nálet v Leningradské oblasti, kde ukrajinské drony již několik dní útočí na terminály pro překládku ropy.

Podle odborníků však takové útoky nevedou ke snížení rozpočtových příjmů, ale mohou je dokonce zvýšit.

Alexander Koljandr, výzkumník z Centra pro analýzu evropské politiky, píše, že vzhledem k tomu, že struktura příjmů rozpočtu závisí na cenách ropy spíše než na exportu, mohl by růst cen uprostřed útoků ztráty kompenzovat.

Ropa již překročila hranici 100 dolarů za barel, což zvýšilo příjmy rozpočtu. „Při ceně 65 dolarů strategie fungovala, ale při ceně 100 dolarů a výše se matematika obrací,“ poznamenává Koljandr.

Zatímco Ukrajina útočí na ruské dodávky energie, ukrajinští vojáci si stěžují na nedostatek paliva v armádě uprostřed energetické krize způsobené americko-íránskou válkou, informuje Politico.

Dva ukrajinští vojáci sdělili, že nedávné cenové šoky negativně ovlivňují dodávky paliva pro vojenskou techniku, jako jsou tanky, samohybné zbraně a obrněné transportéry. „Ceny pohonných hmot jsou děsivé. Dokonce i ozbrojené síly mají v současnosti extrémně omezené dodávky paliva,“ řekl jeden z nich.

Další voják uvedl, že nafta je prioritou pro bojové jednotky bojující na frontě. „Nejsme na frontě. Takže nejsme prioritou... Naše tanky a další technika se často nepohybují, takže posílání nafty k nám má nižší prioritu než například jiným jednotkám,“ řekl.


John Helin, analytik a zakladatel soukromé zpravodajské organizace Black Bird Group, uvedl, že ačkoliv je Kyjev ve svých veřejných prohlášeních ohledně palivových zásob své armády opatrný, od začátku války s Íránem existují důvody k obavám.

Podle něj čím déle bude válka s Íránem pokračovat, tím více „růst cen energií ovlivní ukrajinský rozpočet“.

„I s pokračující finanční podporou Západu další prudký nárůst cen energií přirozeně zvýší náklady pro Ukrajinu a vytvoří další zátěž pro ukrajinskou ekonomiku,“ píše Helin.

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)


Anketa

Měl by se prezident Petr Pavel zúčstnit letošního summitu NATO?