Když se řekne jméno Albert Einstein, většina lidí si představí rozcuchané vlasy, tabuli plnou rovnic a teorii relativity. Jen málokdo však ví, že příběh nejslavnějšího fyzika dvacátého století skrývá také tiché rodinné tajemství. Jeho první dítě nebyl syn, ale dcera jménem Lieserl. A její osud patří k nejzáhadnějším epizodám moderní vědecké historie.
Lieserl se narodila 27. ledna 1902 v tehdejším rakousko uherském městě Novi Sad, dnes v Srbsku. Její rodiče, Albert Einstein a srbská fyzička Mileva Marićová, tehdy ještě nebyli manželé. V tehdejší společnosti šlo o velmi citlivou situaci. Nejen rodiny obou mladých vědců, ale i společenské prostředí považovalo dítě narozené mimo manželství za skandál. Proto se Mileva uchýlila k rodičům do Srbska a dítě porodila daleko od akademického světa, ve kterém se oba pohybovali.
Einstein v té době pracoval ve švýcarském Bernu na patentovém úřadě a svou dceru nikdy osobně neviděl. O jejím narození se dozvěděl dopisem a odpověděl dojatým listem, v němž se vyptával na zdraví dítěte. „Je zdravá a pláče pořádně?“ psal tehdy mladý fyzik své partnerce a dodal, že svou dceru miluje, i když ji dosud nepoznal.
O to větší otázkou se stal její další osud. Po roce 1903 totiž jméno Lieserl z dopisů náhle mizí a žádné jiné dokumenty o ní neexistují. Neobjevuje se v matrikách, ve školních záznamech ani v rodinných dokumentech. Je to, jako by z historie jednoduše zmizela.
Historici proto vytvořili několik hypotéz. Podle jedné z nich byla dívka dána k adopci. Důvod by byl zřejmý. Einstein a Marićová se chtěli soustředit na vědeckou kariéru a zároveň se vyhnout společenské ostudě. Samotný Einstein v jednom dopise dokonce přemýšlel, jak bude dítě oficiálně zapsáno, aby se v budoucnu předešlo problémům.
Mnoho badatelů však považuje za pravděpodobnější jiný scénář. Podle této verze Lieserl onemocněla spálou, která byla na začátku dvacátého století velmi nebezpečnou infekcí. Poslední dochovaná zmínka z roku 1903 naznačuje právě tuto nemoc. Někteří historici proto předpokládají, že dívka zemřela krátce poté, pravděpodobně ve věku přibližně dvaceti měsíců.
Není těžké pochopit proč. Na počátku dvacátého století mohl nemanželský potomek znamenat společenský problém nejen pro mladou ženu, ale i pro začínajícího vědce, který teprve budoval kariéru. Einstein v té době ještě nebyl světovou celebritou. Byl jen úředníkem na patentovém úřadě, který ve volném čase přemýšlel o povaze prostoru a času.
Ironií dějin je, že právě o několik let později, v roce 1905, publikoval své převratné práce o speciální teorii relativity a stal se jednou z největších ikon moderní vědy. Ve stínu tohoto vědeckého triumfu však zůstal malý lidský příběh, který dodnes není zcela objasněn.
A tak zatímco Einsteinovy rovnice vysvětlují pohyb hvězd a zakřivení prostoru, jeho vlastní rodinná historie skrývá otázku, na kterou věda odpověď stále nemá. Co se skutečně stalo s malou Lieserl Einsteinovou.







